Paul Meurisse (1912 - 1979)

Francouzský herec Paul Meurisse se narodil v Dunkerque v severní Francii, ale dětství a mládí strávil na Korsice. Jeho otec byl bankovním ředitelem a pro syna měl naplánovanou podobnou dráhu. Paul tak začínal v jižní Francii jako advokátní koncipient, jako zpěvák chrámového sboru měl ale i jiné, umělecké ambice. S doporučujícím dopisem odešel do Paříže, kde začal účinkovat v kabaretech Trianon a ABC, vystupoval také v nočních klubech na Pigalle. Do této doby spadá také jeho milostný vztah s legendární šansoniérkou Edith Piaf, který trval několik měsíců (1939). Zde je nutno podotknout, že Meurisse neokouzlil slavnou zpěvačku svým uměním, ale vzděláním, kouzlem osobnosti, galantním chováním a v neposlední řadě i svým původem v lepších kruzích.

Od divadla pochopitelně nebyla dlouhá cesta k filmu. Poprvé se před kamerou objevil na počátku války, kdy hrál v komediích NE BOUGEZ PLUS (1941) a MONTMARTRE-SUR-SEINE (1941; hvězdou tohoto snímku byla Edith Piaf). Meurisse začal před filmovou kameru předstupovat pravidelně, koncem čtyřicátých let točil i několikrát ročně, nutno ale poznamenat, že ve většině případů se jednalo o průměrné a dnes již zcela zapomenuté filmy. Hodnotnější příležitosti dostal až v padesátých letech, kdy jej oslovili slavní režiséři. Velkou roli si zahrál v thrilleru ĎÁBELSKÉ ŽENY (Les diaboliques, 1955). Po boku Jeanne Moreau si pak zahrál hlavní roli policejního komisaře v kriminálce SMRT DORUČITELI (Échec au porteur, 1958). Režisér Henri-Georges Clouzot pak Meurisseho obsadil do svého dalšího filmu PRAVDA (La vérité, 1960) v hlavní roli s Brigitte Bardot. Rostoucí význam osobnosti Paula Meurisse vedl k nabídkám dalších filmových tvůrců slavných jmen. Jules Duvivier mu svěřil roli průmyslníka ve filmu MARIE-OCTOBRE (1959), následně se objevil ve slavné SNÍDANI V TRÁVĚ (Le déjeuner sur l'herbe, 1959) od Jeana Renoira.

Svou parketu našel Meurisse především v Lautnerových parodiích na špionážní filmy, v nichž vytvořil postavu Théobalda Dromarda, tyto kriminální komedie u nás ale nejsou známé, ve své době ale měly úspěch ve francouzských kinech (LE MONOCLE NOIR, 1961; L'OEIL DU MONOCLE, 1962; LE MONOCLE RIT JAUNE, 1963). Ze spolupráce s režisérem Lautnerem je u nás známá komedie POVEDENÍ STREJCOVÉ (Les tontons flingueurs, 1963). V šedesátých letech Meurisse také dvakrát pracoval s režisérem J. P. Melvillem na jeho slavných snímcích DRUHÝ DECH (Le deuxiéme souffle, 1966) a ARMÁDA STÍNŮ (L'armée des ombres, 1969). V sedmdesátých letech již Meurisse práci pro film omezoval, objevil se například po boku Alaina Delona v kriminálce CIKÁN (Le gitan, 1975). Definitivně posledním hercovým vystoupením ve filmu byla postava Juliena Blaise v koprodukčním francouzsko-německém filmu VALENTINOVA MILOSTNÁ VÝCHOVA (L'édoucation amoureuse de Valentin, 1976). Meurisseho filmografie v konečném součtu zahrnuje bezmála sedmdesát filmů.

I po svém posledním filmu Meurisse nadále hrál divadlo, provázely jej ale také zdravotní problémy. V roce 1978 nastudoval divadelní hru Můj otec měl pravdu (Mon pére avait raison) a vystupoval v ní na jevišti Théatre Hébertot v Paříži. Dne 18. ledna 1979 odehrál poslední představení a následujího dne zemřel následkem těžkého astmatického zachvatu. Bylo mu 66 let.