Corinne Luchaire (1921 - 1950)

Kariéra francouzské herečky Corinne Luchaire trvala jen pět let, mimo jiné proto, že zemřela velmi mladá, nebyl to ale jediný faktor, který měl vliv na její krátkou hereckou dráhu. Narodila se jako Rosita Christiane Yvette Luchaire v Paříži 11. února 1921, jejím otcem byl novinář a později i politik Jean Luchaire (1901-1946). Manželství rodičů nebylo ukázkové, Jeanova manželka se stala milenkou významného německého politika Gustava Stresemanna a spolu s dcerou žila ve dvacátých letech v Německu.

Koncem třicátých let se Corinne Luchaire seznámila s německým diplomatem Otto Abetzem (1903-1958). Abetz se již dříve znal s jejím otcem, nyní začal působit ve Francii a mladá herečka se stala jeho milenkou. Abetz se osobně zúčastnil jednání o mnichovské dohodě v září 1938 a Corinne o tom později psala ve své vzpomínkové knize. Abetz byl v roce 1939 z Francie vypovězen, ale po německé okupaci se vrátil a v letech 1940-1944 byl velvyslancem Říše v neokupované části Francie.

Mezitím Corinne dále točila, v roce 1939 hrála ve dvou filmech. Ústřední pár vytvořila s Jeanem-Pierrem Aumontem ve válečném dramatu DEZERTÉR (Le déserteur, 1939). Po boku Michela Simona se pak objevila v kriminálce LE DERNIER TOURNANT (1939), což byla zfilmovaná verze slavného románu Pošťák zvoní vždycky dvakrát. V roce 1940 stála Corinne Luchaire před filmovou kamerou naposledy, bylo to v Itálii, kde hrála hlavní roli v dramatu ABBANDONO (1940). V této době již trpěla počínající tuberkulózou, která ji nutila každoročně několik měsíců trávit v sanatoriu a to mělo také vliv na ukončení její kariéry v devatenácti letech.

Osobní život herečky měl nadále spletitý průběh. V rámci okupované Francie se její otec Jean Luchaire dostal do čela novinářských organizací a byl také politickým exponentem kolaborantské vlády ve Vichy. Jeho postavení pro Corinne znamenalo život v luxusu a také společensky povinné styky s Němci. Filmování se vyhýbala, nicméně přes neutěšený zdravotní stav střídala večírky i muže. Zároveň ale měla řadu přátel mezi Židy i v odboji, trpěla uměleckým útlumem kolegů z řad herců a její smíšené pocity z doby, v níž žila, vyústily v pokus o sebevraždu.