Mariangela Melato je dodnes významnou osobností italského divadla, s filmem začala spolupracovat až jako třicetiletá, pak ale díky spolupráci s progresívními režiséry během krátké doby posbírala obdivuhodnou sbírku prestižních ocenění. Pochází z Milána a původně studovala malířství, v sedmnácti se ale proti vůli rodičů rozhodla pro herectví a v roce 1960 nastoupila k souboru Fantasio Piccoli. Poté vystřídala několik scén, vyzkoušela si i kabaret a pod vedením významných divadelních režisérů začala sklízet první úspěchy (Zuřivý Roland, Jeptiška z Monzy).
Ačkoli disponovala jistou dávkou půvabu, svým postavám tragikomického ražení propůjčovala bohatější rysy osobnosti a to jí přineslo úspěch i ve filmech dalších režisérů jako byli Steno (POLICISTKA – La poliziotta, 1974), Sergio Corbucci (V JAKÉM ZNAMENÍ SES NARODIL? – Di che segno sei?, 1975) nebo Mario Monicelli (DRAHÝ MICHALE – Caro Michele, 1977). Obou italských filmových cen, Davida i Stříbrné stuhy, dosáhla díky válečnému melodramatu POMOZ MNĚ SNÍT (Aiutame a sognare, 1980). Mezitím příležitostně znovu točila i v jiných produkcích, opět to bylo ve Francii, menší roli hrála také v britské sci-fi FLASH GORDON (1980).
Znatelný pokles počtu filmových rolí lze u Mariangely Melato zaznamenat v osmdesátých letech, kdy se vrátila k divadlu (Médea, Fedra, Nahé odívati, Zkrocení zlé ženy). Filmy tehdy točila minimálně, připomeňme ale znovu spolupráci s Linou Wertmüller (LETNÍ NOCI S ŘECKÝM PROFILEM, MANDLOŇOVÝMA OČIMA A BAZALKOVOU VŮNÍ – Notte d′estate noc profilo greco, occhi mandrola e odore di basilico, 1986). V roce 1983 byla členkou poroty na festivalu v Cannes, v roce 1989 v Benátkách. Tehdy také navázala spolupráci s televizí a objevila se v několika seriálech. Od roku 1993 byla delší dobu spojena s janovským divadlem Teatro Stabile, kde vynikla například v Tramvaji do stanice Touha, v posledních letech našla uplatnění v dalších osvědčených kusech světového repertoáru (Kdo se bojí Virginie Woolfové?, Matka Kuráž, Smutek sluší Elektře).
V roce 2003 obdržela Mariangela Melato Řád za zásluhy o Italskou republiku.