Enrico Maria Salerno (1926 - 1994)

Enrico Maria Salerno se narodil 18. září 1926. Tento herec a režísér se narodil v Miláně, jako syn houslisty slovanského původu, Mirka Storfa. V pouhých sedmnácti letech 8. září 1943, se připojil k Národní republikánské gardě ve Varese. Po osvobození byl následně vězněn v táboře pro válečné zajatce Coltano, nedaleko Pisy.

V kině, pak našel nové příležitosti ukázat svůj mnohostranný talent hrát postavy komplexních povah, které požadovaly silné výrazové charakterizace. Ve filmu debutuje roku 1951 ve snímku Luigi Comenciniho LA TRATTA DELLE BIANCHE. Poté až do roku 1993 ztvárnil více než 115 rolí na plátně či televizní obrazovce. Tak za ním zůstavají role vážné, jako například film L´ASSASSINIO DI TROTSKY (ZAVRAŽDĚNÍ TROCKÉHO) 1972 až po bláznivé komedie, jako když koncem osmdesátých let hrál strýce Alipranda Siraghiho ve dvou komediích Neriho Parentiho ŠKOLA ZLODĚJŮ (SCUOLA DI LADRI) - 1986 a ŠKOLA ZLODĚJŮ 2 – 1987, kde „úspěšně“ zaučoval povedenou trojici Dalmazia (Paolo Villaggio), Amalia (Lino Banfi) a Egista (Massimo Boldi) Siraghi.

V televizi získal popularitu zejména v letech 1968-1969 díky účinkování v LA FAMIGLIA BENVENUTI, kde byl společně s Valerií Valeri, Ginou Sammarco a Giusvou Fioravantim. V roce 1970 natočil Enrico svůj první film jako režisér. Jednalo se o snímek ANONIMO VENEZIANO a Enrico se dočkal nečekaného úspěchu. Režisérsky následovaly další snímky, jako CARI GENITORI (1973), nebo EUTANASIA DI UN AMORE (1978), podle románu Giorgia Savianeho.

Enrico Maria Salerno byl vynikajícím dabérem a zejména propůjčení hlasu v „dolarové trilogii Leoneho“ Clintu Eastwoodovi, je pro italský dabing jedním z „pokladů“. Sám Clint Eastwood, když slyšel poprvé Enricův dabing, prohlásil: "Sakra, jsem opravdu rád, že mám hlas." Rovněž jako charismatický průvodce a moderátor, byl na svém místě, což dokázal zejména roku 1970, kde suverénně uváděl hudební festival Sanremo společně s Irou Furstenberg a Nuccio Costou.