Pierre Richard-Willm (1895 - 1983)

Francouzský herec Pierre Richard-Willm, proslavený především rolemi v historických filmech, pocházel z jižní Francie a narodil se v Bayonne na francouzsko-španělské hranici. Jeho rodné jméno bylo Pierre Alexandre Richard, druhé příjmení Willm přijal již jako herec na počest své předčasně zemřelé matky. Ještě než matka zemřela, pěstovala v synovi lásku k umění a formovala vývoj jeho osobnosti s náklonností k divadlu. Studoval původně v Bordeaux, v letech 1913-1914 navštěvoval École des Beaux Arts v Nantes. V této době také začal hrát divadlo, zatím jen na amatérské úrovni, poměrně úspěšně se věnoval i malířství a později sochařství.

Stálé angažmá v Odeonu opustil v roce 1930, kdy se dostavily první nabídky od filmu. Práce před kamerou nakonec Richard-Willma zaměstnala natolik, že ve třicátých a čtyřicátých letech vystupoval v divadle jen výjimečně, za tuto dobu stihnul natočit čtyřicet filmů. Poprvé hrál ve filmu CELÝ SVŮJ ŽIVOT (Toute sa vie, 1930) režiséra Alberta Cavalcantiho. Pro nás není bez zajímavosti, že v režii Karla Lamače hrál velké úlohy ve filmech KIKI (1932), BABY (1933) a DCERA PLUKU (La fille du regiment, 1933) po boku české herečky Anny Ondrákové, známé ve Francii pod jménem Anny Ondra. Již tehdy Richard-Willm směřoval ke kostýmním rolím v historických filmech, které jej nejvíce proslavily, na skutečný úspěch však zatím stále čekal.

První triumf se dostavil s filmem VELKÁ HRA (Le grand jeu, 1934) režiséra Jacquese Feydera, který byl nominován na hlavní cenu (Mussoliniho pohár) na festivalu v Benátkách. Ze stejného roku bylo také působivé drama MOSKEVSKÉ NOCI (Les nuits moscovites, 1934) odehrávající se v Rusku za první světové války. Na úspěších Richard-Willma se do značné míry podílely také přední herečky té doby, které s ním hrály, vícekrát po jeho boku stanula například Vera Korène, Marie Bell nebo Edwige Feuillère. S posledně jmenovanou vytvořil ústřední pár v dramatu DÁMA Z MALAKY (La dame du Malacca, 1937), což je dodnes nedoceněný a nadčasový snímek s tématikou rasových předsudků; tento film je navíc ukázkou možnosti využití mírně exotického zjevu Pierra Richard-Willma (hrál zde malajského prince).

Z početnější spolupráce s režisérem Marcelem L'Herbierem zaslouží pozornost výpravný historický film SRDEČNÁ DOHODA (Entente cordiale, 1938). Zatímco ve třicátých letech točil několik filmů ročně, v době okupace práci před kamerou výrazně omezil a vrátil se na divadelní jeviště. Vystupoval například v Théâtre Hébertot nebo Théâtre du Gymnase, v letech 1939 a 1940 podnikl také turné po Francii s herečkami Edwige Feuillère a Françoise Rosay. I když jeho filmografie té doby je méně početná, nakonec právě za války dospěl ke svému největšímu úspěchu – hlavní roli Edmonda Dantese hrál ve výpravném dvoudílném filmu HRABĚ MONTE CHRISTO (Le comte de Monte Cristo, 1943) na motivy románu Alexandra Dumase. I když je toto filmové zpracování dnes opomíjené a překonané mladšími verzemi, podle mínění odborníků je velmi zdařilé a zvláště vzhledem k době vzniku stojí za zmínku překvapivě nákladná výprava. Film vznikl souběžně ve francouzské a italské verzi s identickým hereckým obsazením (natáčelo se mimo jiné v Římě).