Sean Connery (1930 - 2020)

Fascinují vás temná zákoutí starých anglických zahrad, stejně jako výslunní nekonečných zelených pastvin? Pak je ta pravá chvíle připomenout si všechny půvaby angličanství, které v sobě ukrývá kus mrazivého temna i hřejivé ironie. Nepřežívá totiž jen v příbězích o rytířích kulatého stolu nebo Sherlocku Holmesovi - existují také lidé, kteří ho nosí v sobě. Jedním z nich je Sean Connery.

Dnes právem patří k uznávaným filmovým veličinám, přitom to nebyl žádný příběh hvězdy, co se zrodí přes noc. Nejdřív musel absolutně překonat svoji bondovskou image z 60. let a zestárnout, aby až téměř v šedesáti získal svého prvního Oscara za roli policisty v Neúplatných (1987). Vyšplhat se mezi světovou smetánku sotva se základní školou není zrovna obvyklé a jednoduché. Syn řidiče náklaďáku se v šestnácti nechal najmout ke královskému námořnictvu. Kvůli problémům s žaludečními vředy byl za tři roky propuštěn a jedinou památkou na armádní dobrodružství zůstávají dvě pověstná tetování vyjadřující Seanovy celoživotní hodnoty „Scotland Forever“ a „Mum and Dad“. Vrátil se do Edinburgu a střídal nejrůznější zaměstnání. Chvíli byl dělníkem, jindy plavčíkem, tu zase rozvážel mléko nebo dělal natěrače rakví... Většinu volného času trávil svým tehdejším koníčkem, kulturistikou, která ho nasměrovala do světa umění a pomohla mu odstartovat hereckou kariéru. Začal se živit jako model několika sochařů a studentů malířství. V roce 1953 obsadilo Skotsko, reprezentováno mladým Connerym, třetí místo na soutěži Mr. Universe. Takhle nějak se zrodila nonšalantní hvězda s dostatečným rozhledem, přirozenou inteligencí a uvolněností v každém gestu. V jeho podání tak působí i ty nejvíce nepravděpodobné a za jiných okolností směšné situace docela sympaticky a přesvědčivě. Kdo jiný by mohl předvést scénu, v níž za použití maximálně dvou vět a zachmuřeného pohledu dostane oddanou sekretářku svého nepřítele do postele a v zápětí uprchne? Kdo jiný by mohl být (prvním) Jamesem Bondem?

Bond, James Bond

Ani role tajného britského agenta nespadla jen tak, z čistého nebe. Conneryho cesta k filmu vedla, kdoví proč, přes divadlo. V roce 1951 začínal jako sborista londýnského souboru South Pacific a až o pět let později debutoval v televizi. Do roku 1962, kdy poprvé vyslovil ta nezapomenutelná slova „Bond, James Bond,“ měl čas získávat své první herecké zkušenosti. Učil se výhradně za pochodu, tedy v jedenácti jinak bezvýznamných filmech a celé řadě televizních pořadů. Connery je tak navíc jedním z mála profesionálů, jejichž školou byl výhradně život. Konkurzu na světáckého a sebevědomého agenta 007 se účastnil Cary Grant, Rex Harrison nebo Roger Moore, ale všichni víme, kdo vyhrál (a že Moore si to později hned sedmkrát vynahradí). Legenda, kterou nelze zabít se zrodí s filmem Dr. No (1962) a Conneryho život se začíná nést ve znamení úspěchů. V téže době byla jeho první manželka, herečka Diane Cilento nominována na Oscara za vedlejší roli ve filmu Tom Jones a v lednu 1963 se narodil jejich syn Jason. Aby bylo ztotožnění Connery - Bond potvrzeno, následují další kultovní tituly: Srdečné pozdravy z Ruska (1963), Goldfinger (1964), hercův oblíbený Thunderball (1965) a Žiješ jenom dvakrát (1967). Connery se názvem poslední zmiňované bondovky nenechá zmást a ačkoli si to užívá na výslunní celosvětové popularity, uvědomuje si, že na něj dopadá agentův stín. Ani nadšení z takové osudové role netrvá věčně a Connerymu se nechce zabřednout do škatulky herců jedné role, ...přitom už se v ní jednou nohou ocitl. V poslední chvíli svého Jamese, kterému po celá 60. léta tak velkoryse dodával na nonšalantnosti, opouští a tráví víc času na golfových hřištích a s rodinou. Jeho místo zatím zabere George Lazenby, nicméně dlouho se v Bondově převleku neohřeje, Sean Connery se triumfálně vrací a jakoby dokazuje, že Diamanty jsou věčné (1971).