Pierre Renoir (1885 - 1952)

Francouzský herec Pierre Renoir má kořeny ve významné umělecké rodině, jeho otec byl slavný malíř Auguste Renoir (1841-1915), matka Aline Charigot-Renoir (1854-1915) bývala švadlenou, později často seděla modelem pro obrazy svého manžela. Pierre Renoir byl nejstarším ze tří bratrů, jeho mladší sourozenci Jean (1894-1979) a Claude (1901-1969) se později též prosadili u filmu. Pierra ovlivnilo vyrůstání v umělecky založené rodině a od dětství jej zajímalo divadlo. Vystudoval herectví na pařížské konzervatoři a v roce 1907 zahájil profesionální dráhu na divadelních jevištích. Z účasti v první světové válce si odnesl vážné zranění levé ruky s doživotními následky.

Svůj názor na umění filmu změnil Pierre Renoir až s nástupem zvuku, kdy jej k novému návratu před kameru přesvědčil jeho mladší bratr, tehdy již renomovaný režisér Jean Renoir (1894-1979). Pod bratrovým režijním vedením hrál Pierre Renoir postavu komisaře Maigreta v detektivce NOČNÍ KŘIŽOVATKA (La nuit du carrefour, 1932). Tímto filmem se velmi slibně uvedl mezi charakterní herce u filmu a brzy začal být vyhledávaným představitelem pro středně velké až hlavní role v titulech dramatického žánru. Svou mohutnou postavou a strohým hereckým projevem byl Renoir předurčen pro postavy autoritativní a chladné, není tedy divu, že v jeho filmografii mají převahu role důstojníků nebo málo sympatických osobností z historie. Generačně i hereckým typem lze Renoira přirovnat k o něco slavnějším kolegům, jako byl Raimu nebo Harry Baur.

Ve spolupráci s bratrem Jeanem natočil Pierre Renoir ještě filmy PANÍ BOVARYOVÁ (Madame Bovary, 1933), kde hrál manžela titulní hrdinky, později pak historický titul MARSEILLAISA (1937), kde zajímavým způsobem pojal postavu krále Ludvíka XVI. Ze skutečných historických postav stojí pak za zmínku ještě prospěchářský kancléř Pahlen ve filmu PATRIOT (Le patriote, 1938) zasazeném do doby vlády ruského cara Pavla I. Na druhou stranu je nutno přiznat, že pokud Renoir hrál přímo hlavní roli, ne vždy se jednalo o umělecky hodnotný film, což se týká například melodramatu MUŽ BEZ SRDCE (L'homme sans coeur, 1936).

Z několikeré spolupráce s režisérem Marcelem L'Herbierem vyniká umělecky hodnotný a nadčasový film PEVNOST MLČENÍ (La citadelle du silence, 1937). Zajímavý osud měl exotický dramatický příběh MACAO, PEKELNÁ HRA (Macao, l'enfer du jeu, 1939), který byl původně natočen s rakouským hercem Erichem von Stroheimem. Ten ale jako Žid musel emigrovat a jeho postava Wernera von Krall byla ve filmu přeobsazena právě Renoirem. Také v době války byl Renoir hojně obsazovaným hercem, v letech 1939-1945 hrál v bezmála dvaceti filmech, za zmínku stojí například kriminálka POSLEDNÍ TRUMF (Dernier atout, 1942).