Max von Thun 47 let

Rakouský herec a televizní moderátor Max von Thun se narodil 21. února 1977 v Mnichově ve šlechtické rodině jako Maximilian Romedio Johann-Ernst Thun-Hohenstein. Syn herce Friedricha von Thun a jeho první manželky Gabriele "Yelly", rozené Bleyler, je sňatkem své pra-pratety Žofie Chotkové s Františkem Ferdinandem d'Este spřízněn i s rakousko-uherským korunním princem Rudolfem Habsburským, jehož si zahrál v televizním filmu „Korunní princ“ (2006). Jeho sestra Katharina je filmovou producentkou s uměleckým pseudonymem Gioia von Thun. Poprvé bylo možné Maxe von Thun vidět před kamerou již roku 1989, kdy si se svým otcem zahrál v jedné z epizod televizního seriálu Gera Erhardta „Das Erbe der Guldenburgs.“ O rok později se znovu objevil po otcově boku v úspěšném seriálu Michaela Verhoevena „Die schnelle Gerdi.“ Aniž by navštěvoval hereckou školu, začal svou kariéru ve Velké Británii, v Sackville Theatre, v inscenacích „Kabaret“ (Cabaret, 1993) a „Frühlingserwachen“ (1994). Na německé obrazovky se von Thun vrátil roku 1996. Ve větších či menších rolích se objevil v celé řadě televizních filmů. Není bez zajímavosti, že 193 cm vysoký aristokrat v nich často představoval muže, jimž kolovala v žilách modrá krev. Kromě výše zmiňované titulní role prince následníka v historicko-životopisném filmu o Rudolfu Habsburském „Korunní princ“ (Kronprinz Rudolf, 2006, režie Robert Dornhelm), si zahrál i korunního prince Ludvíka z rodu Wittelsbachů, v historickém dramatu Xavera Schwarzenbergera o tyrolském zbojníku Andreasi Hoferovi „Andreas Hofer-Volný jako orel“ (Andreas Hofer – Die Freiheit des Adlers, 2002) či Ferdinanda von Gernstorff, mladšího syna z hraběcí rodiny žijící ve východním Prusku, ve dvoudílném válečném filmu režiséra Kaie Wesselse „Pochod milionů“ (Die Flucht, 2007). Mohli jsme ho ale také vidět jako detektiva Franka Dabrocka v thrilleru Rainera Matsutaniho „Atentát na papeže“ (Das Papst-Attentat, 2007) či jako spisovatele E. M. Remarquea v titulní roli životopisného dramatu režiséra Hanno Brühla „Remarque – Sein Weg zum Ruhm“ (2008). Objevil se i v několika seriálech, například v „Zwei Profis“, „SOKO Kitzbühel“ (2003), „SOKO Leipzig“ (2005) či mysteriózně-kriminální minisérii „La dance de la destine“ (2007). Několikrát hrál i v celovečerním filmu.  Dvakrát pod režijním vedením Angela Colagrossiho – v roce 2001 v „Alles wegen Paul“ (role Paula) a v roce 2004, v komedii „Samba in Mettmann“. V roce 2001 se objevil i ve snímku režiséra Simona Verhoevena „100 Pro“. V roce 2008 natočil Oliver Dieckmann melodrama o hledání osobního naplnění, které otevírá téma sociálních i národnostních předsudků „Pizza a marmeláda“ (Pizza und Marmelade), a hlavní roli mladého mnichovského architekta Floriana Herzoga svěřil právě Maxovi von Thun. Jeho zatím poslední větší rolí byl rakouský divadelní herec, pěvec, režisér a básník Emanuel Schikaneder v historické komedii z roku 2011 „Der Sommer der Gaukler“. V sezóně 2008/2009 byl členem poroty v pořadu RTL „Německo hledá Superstar“. Po prvním castingu však odstoupil kvůli názorové rozdílnosti s Dieterem Bohlenem a byl nahrazen hudebním manažerem Volkerem Neumüllerem. Do povědomí mladých diváků se dostal na přelomu tisíciletí, kdy na MTV moderoval hudební programy a pořady Clubmax (v letech 2000-2001) a Kitchen TV (roku 1999). Je rovněž zpěvákem a kytaristou kapely „Von Thun & 77“, která u Sony BMG vydala 1. června 2007 své první album s názvem „Greatest Hits, Vol. 1“.