Francouzský herec a představitel desítek hlavních rolí v umělecky hodnotných francouzských filmech 30. a 40. let Pierre Blanchar se narodil jako Gustave Pierre Blanchard v přístavním městě Skikda v Alžírsku (tehdy to ale byla francouzská kolonie a město neslo název Philippeville). Vyrůstání na břehu moře v Pierrovi podnítilo dětskou touhu stát se námořníkem, později vystudoval námořní školu a věnoval se hydrografii. Pak ale přišla první světová válka a byl povolán do pozemní armády. Bojoval v Evropě (mimo jiné v bitvě u Verdunu), utrpěl několik zranění a zdravotní komplikace jej donutily vzdát se snu o dráze námořníka. Po první světové válce obrátil svůj zájem k herectví a začal studovat na pařížské konzervatoři.
Souběžně s divadlem začal Blanchar pracovat i pro film a poprvé hrál ve snímku PAPA BON COEUR (1919), v průběhu následujících následujících let spadajících do němé éry se objevil v dalších deseti filmech. Z nich si pozornost zaslouží adaptace oblíbené předlohy KAPITÁN FRACASSE (Le capitaine Fracasse, 1929), v níž hrál hlavní roli. Vícekrát spolupracoval s režiséry André Hugonem nebo Raymondem Bernardem, který jej pak uvedl i do zvukové éry.
Příchod zvukového filmu zastihl Pierra Blanchara na prahu čtyřicítky, přesto právě v následujících letech dospěl k vrcholu své filmové kariéry, vesměs v hlavních rolích odehrál řadu postav tragických romantických hrdinů, kteří se na stříbrném plátně stali jeho doménou. Ve srovnání s jinými herci té doby není Blancharova filmografie nijak bohatá, přesto ve 30. a 40. letech patřil k největším mužským idolům francouzského filmu. Prvním zvukovým filmem, kde hrál, byla adaptace Dorgelesova románu DŘEVĚNÉ KŘÍŽE (Les croix de bois, 1931). Z dalších rolí stojí za zmínku hlavní úloha ve sci-fi dramatu ZLATO (L'or, 1934), který vznikl ve francouzské a německé verzi (Blancharovou hereckou partnerkou zde byla německá herečka Brigitte Helm).
Mezinárodního věhlasu dosáhl Pierre Blanchar postavou Raskolnikova v adaptaci Dostojevského románu ZLOČIN A TREST (Le crime et châtiment, 1935). Za tuto roli získal Volpiho pohár pro nejlepšího herce na mezinárodním festivalu v Benátkách. Velké role mu pak přinesla i další filmová zpracování ruské literární klasiky jako PIKOVÁ DÁMA (Le dame pique, 1937) nebo HRÁČ (Le joeur, 1938), v těchto letech byl ostatně nejvíce vytížen prací před kamerou a například v roce 1937 natočil osm filmů. Také další práce Pierre Blanchara pro film měla základ v participaci (znovu v hlavních rolích) na adaptacích osvědčených literárních nebo divadelních předloh, které měly ve své době úspěch, dnes se však jeví již jako zastaralé – například filmy MUŽ ODNIKUD (L'homme du nulle part, 1937) nebo JEJÍ PRVNÍ PLES (Un carnet de bal, 1937). V roce 1938 byl Pierre Blanchar pozván i do Hollywoodu a s americkou hvězdou Ruth Chatterton vytvořil ústřední pár císaře Napoleona a jeho manželky Josefíny v historickém snímku KRÁLOVSKÝ ROZVOD (Royal Divorce, 1938).