Mario Bonnard (1889 - 1965)


Italský filmař Mario Bonnard zazářil nejprve jako herecká hvězda němého filmu, později se prosadil jako dlouholetě uznávaný režisér. Pocházel z Říma a svou příslušnost k italské metropoli jako správný patriot vždy rád zdůrazňoval. Studoval školy s technickým zaměřením, ale již ve dvaceti letech se začal uplatňovat v kinematografii, jeho herecký podíl je poprvé doložen u němé italské adaptace Shakespearovy hry OTHELLO (1909). Herecký potenciál v něm objevil režisér Mario Casey, který následně založil vlastní filmovou společnost založenou na úspěších titulů s Mariem Bonnardem, z nich je na místě jmenovat alespoň titulní roli v SATANOVI (Satana, 1912).

K definitivnímu návratu do vlasti se Mario Bonnard odhodlal až v roce 1935, kdy ve Francii natočil komedii SVATEBNÍ POCHOD (La marche nuptiale, 1935) a pak vzápětí v Itálii její italskou verzi (La marcia nuziale, 1936). V Itálii pak s úspěchem točil historické a životopisné filmy (MARCO VISCONTI, 1941; ROSSINI, 1942), v dramatickém žánru poskytl příležitost významným divadelníkům starší generace jako byla Emma Gramatica (JEANNE DORÉ, 1938) nebo Ruggero Ruggeri (NŮŠE OTCE MARTINA – La gerla di papa Martin, 1940), spolupracoval i s českými tvůrci, s nimiž se seznámil v době předchozího působení v Německu a Francii, k filmu HRABĚ BRÉCHARD (Il conte di Bréchard, 1938) například přizval kameramana Václava Vícha.

I po válce točil Bonnard alespoň jeden film ročně, a i když měl vyšší umělecké ambice v dramatickém žánru, větší úspěch mu přinesly komedie, například s Albertem Sordim (PROMIŇ, DĚDEČKU – Mi permette, babbo, 1956; GASTONE, 1960). Poslední Bonnardovy počiny spadají do éry tzv. sandálu a meče, na rozdíl od pozdější levné nadprodukce tohoto typu filmů však alespoň projevil snahu s omezenými prostředky konkurovat americkému importu a z jeho posledních prací je i zřetelná dlouholetá praxe (AFRODITA, BOHYNĚ LÁSKY – Afrodita, dea dell′amore, 1958; POSLEDNÍ DNY POMPEJÍ – Gli ultimi giorni di Pompei, 1959).

Mario Bonnard zemřel v Římě 22. března 1965 ve věku 75 let následkem srdeční slabosti. U filmu našel bohaté uplatnění i jeho starší bratr, hudební skladatel Giulio Bonnard (1885-1972).


21.6.1889
Řím, Lazio, Itálie
22.3.1965
Řím, Lazio, Itálie
Mario Bonnard csfd

I masnadieriGastonePoslední dny PompejíAfrodite, dea dell'amoreMi permette, babbo!La ladraHanno rubato un tramTraditaFrine, cortigiana d'OrienteI figli non si vendonoTormento del passatoCity of PainL'ultima sentenzaStasera scioperoIl votoMargherita da CortonaDisillusionLa città dolenteAddio, mia bella Napoli!Che distinta famiglia!Il ratto delle sabineCampo de' fioriAvanti c'è postoRossiniIl re si diverteMarco ViscontiIl ponte dei sospiriL'uomo del romanzoLa fanciulla di PorticiLa gerla di papà MartinFrenesiaIo, suo padrePapà per una notteIl conte di BréchardJeanne DoréIl feroce SaladinoL'albero di AdamoLa marcia nuzialeTrenta secondi d'amoreLa Marche nuptialeMilizia territorialeIl trattato scomparsoLe Masque qui tombeLe masque qui tombeTre uomini in frackÈve cherche un pèreCinque a zeroPas de femmesTrois hommes en habitFra DiavoloFra DiavoloDie heiligen drei BrunnenLes chevaliers de la montagneSyn bílých horAnschluß um MitternachtDas letzte SouperDer Kampf ums MatterhornDie SünderinDer goldene AbgrundDie Flucht in den Zirkus


Aktualizace osobnostního profilu Mario Bonnard: 25.10. 2024 14:16