Janusz Gajos, respektovaný polský herec, který svojí kariérou podle Kazimierza Kutze prolomil komplex odvrženého. Gajos totiž celkem třikrát neprošel přijímacím řízením na herecký obor filmové akademie v Lodži. V jednu chvíli to už chtěl vzdát a zkusit nějaký humanitní směru, uvažoval například o studiu žurnalistiky, a když už byl téměř rozhodnutý, přišel napočtvrté nečekaný obrat. V té době už okusil herectví v Dormanově divadle v Bedzině. V roce 1965 na škole promoval nakonec mezi nejlepšími, ale jak sám říká, ocitnul se najednou v místě, které vůbec neodpovídalo jeho představám. Debutoval ještě ve třetím ročníku školy, a sice ve filmu OBOK PRAVDY (1964, Mimo pravdu), ve stejném roce si pak zahrál v dětském filmu Marie Kaniewské, PANIENKA Z OKIENKA (1964).
V mezičase ztvárňoval různé epizodní a menší role. V Hasově filmu SZYFRY (1966, Šifry) si zahrál listonoše, objevil se v mysteriózním seriále "Wakacje z duchami" (1970, Prázdniny s duchy) a v roce 1975 si zahrál Antka Slawka, švagra hlavní postavy ve dvou epizodách legendárního seriálu s Andrzejem Kopyczyńskim "Čtyřicátník", známého i unás. Dva roky nato přišel MILIONER (1978, Milionář) a s ním role, za kterou získal cenu pro “nejlepšího herce v hlavní roli“ na Polském filmovém festivalu v Gdaňsku, kterou si v roce 1981 odnesl znova, za WAHADEŁKO (1981, Kyvadélko) Filipa Bajona.
Objevil se také v tvorbě “morálně neklidného“ období: DIRIGENT (1979) Andrzeje Wajdy nebo KUNG-FU (1979) Janusze Kijowského. V roce 1982 vytvořil už téměř zapomenutou postavu vyšetřujícího důstojníka státní bezpečnosti v dramatu VÝSLECH Ryszarda Bugajského. V 1990, kdy se po zrušení cenzury dostal film do běžné distribuce, vynesl Gajosovi další “hlavní mužskou“ hereckou cenu na gdyňském festivale (od roku 1987 se Polský filmový festival koná v Gdyni). Následující rok přijal komickou roli v televizním seriále "Alternatywy 4" (1983).
Po zkušenostech na prknech varšavských divadel: Teatr Komedia (1979 - 71), Teatr polski (1971 - 74), Kwadrat (1974 - 80) a znovu Teatr polski (1980 - 84), dostal v roce 1984 angažmá do divadla Teatr Powszechny. Za svůj velký návrat a zasloužené uznání obecenstva vděčí intuici Kazimierza Kutze, který se ho jako herce dramatického, komediálního a současně i s estrádními zkušenostmi, rozhodl zangažovat do hlavní role televizního dramatu OPOWIEŚCI HOLLYWOODU (1987, Hollywoodské příběhy), a to přesto, že do té doby s Gajosem nikdy nepracoval. Bbyl si jist jeho talentem. Tato velká šance se ukázala být roznětkou k bombě všech Janoszových schopností. Během příprav k natáčení se navíc seznámil i se svojí budoucí manželkou a za svědka na svatbu mu šel samozřejmě Kutz.