Dario Argento v sedmdesátých letech „nakopnul“ italské giallo snímky a ty se staly fenoménem tohoto období. Kultovní dvojicí v tomto žánru se staly pro obdivovatele ženské krásy Edwige Fenech a obdivovatelé mužnosti, zase mířili své zraky na 185cm vysokého Uruguayce George Hiltona. Ten byl pro tento žánr jako stvořený a ať ho jeho role zavedly na stranu zla či dobra, zanechal vždy ve filmu nesmazatelnou charakteristickou stopu.
Roku 1963 přichází George do Říma, kam ho nalákal rozjetý italský filmový průmysl. Zde dochází i ke změně pseudonymu z Jorge na George. Starý kontinent ho mohl poprvé vidět v kooprodučním snímku Itálie a Španělska L´UOMO MASCHERATO CONTRO I PIRATI v roli Suareze, roku 1965. Ve stejném roce měl „tu čest“ natáčet s velikány italské komedie, s dvojicí Franchi-Ingrassia a to ve filmu DUE MAFIOSI CONTRO GOLDGINGER.
Režiséři si samozřejmě všimli Jihoameričana s anglickým přízvukem a stal se vhodným typem pro westerny. Hned „zazářil“ roku 1966 jako Jeffrey Corbett společně Francem Nerem ve westernu LE COLT CANTARONO LA MORTE E FU... TEMPO DI MASSACRO. Jen v období mezi roky 1967 a 1969 hrál George Hilton ve více než třinácti westernech a stal se jednou z nejvýznamnějších osobností italských spaghetti westernů. Snad nejznámější rolí je Alleluja ve westernu IL WEST TI VA STRETTO, AMICO….E ARRIVATO ALLELUJA (1972).
Giallo filmy se staly hlavní pracovní nápní Georgeho v sedmdesátých letech. Giallo snímek si poprvé odzkoušel roku 1968, kdy jako Robert hrál ve filmu IL DOLCE CORPO DI DEBORAH. Roku 1969 si trochu odskočil k jinému tématu (válečné filmy SETKÁNÍ V POUŠTI, OTEVŘENÁ RÁNA a BITVA U EL ALAMEINU), aby se naplno vrátil ke giallu na počátku sedmdesátých let. Zde začíná úspěšná spolupráce s režisérem Sergio Martinem a po boku Edwige Fenech a do tajemných rolí obsazované Ivana Rassimova, přicházejí filmy, LO STRANO VIZIO DELLA SIGNORA WARDH (1971), či PERCHÉ QUELLE STRANE GOCCE DI SANGUE SUL CORPO DI JENNIFER? -1971 (zde v režii Giuliano Carnimeo), nebo TUTTI I COLORI DEL BUIO (1972). George Hilton se stává pro tento žánr velice žádaným zbožím, a proto natáčí i s dalšími režiséry či kráskami italského filmu sedmdesátých let. Tak vznikají filmy, MIO CARO ASSASSINO (1971), SETTE ORE DI VIOLENZA PER UNA SOLUZIONE IMPREVISTA (1973), CONTRATTO CARNALE (1973) a další.