Peter Solan (1929 - 2013)

Patří k nejvýznačnějším tvůrcům slovenské moderní filmové vlny šedesátých let, se kterou je spjat a v řadě jeho filmů zazní patrný psychologický odpor proti každé totalitní moci. Uměl se prosadit i skrze nedobrovolný pracovní poměr v čase padesátých a sedmdesátých let u krátkého filmu. Jeho stěžejní tvorba byla výrazně ovlivněna dobovými politickými událostmi a neslučovala se s tehdejším socialistickým realismem. Byl tvůrcem průkopnických metod a přispěl tak k zajímavým filmovým projektům té doby. Proto patří zaslouženě ke slovenské filmové elitě.

V oblasti hrané filmové tvorby debutoval povídkovým triptychem ČERT NESPÍ (1956), na kterém se podílel s kolegou a dramaturgem Františkem Žáčkem. Dá se říci, že umělecká snaha Petera Solany směřovala nejvíce k dramatické psychologii filmových postav. Jeho další krůček směřoval natočit kvalitní detektivní drama z tehdejší doby v Bratislavě MUŽ, KTORÝ SA NEVRÁTIL (1959), podle scénáře Jozefa Talla. Film měl mírný politický podtext třídního boje padesátých let, ale film měl u diváka kladný ohlas, a to bylo pro Petera Solanu další inspirací.

V následujícím tvůrčím období přichází s filmem BOXER A SMRŤ (1962), který patří mezi jeho nejslavnější filmová díla. Film byl natočen podle románu polského autora Jozefa Hena. Na filmu a hlavně scénáři spolupracoval také kolega a přítel Petera Solany dramaturg a scenárista Tibor Vichta. Nebylo lehké v této době protlačit smutný příběh vězně z koncentračního tábora a boxera Slováka Komínka (v roli Štefan Kvietik, kterého si vybral velitel koncentračního tábora s přetvářkou zdánlivého lidského přístupu profesionální boxer jako partnera do ringu, který bojuje o přežití a lidskou důstojnost. Film s kvalitním hereckým obsazením a dobrým výkonem se řadí ke špici slovenské kinematografie zaslouženě. Obdržel zvláštní cenu Carla Foremana na 7. MFF v San Francisku (Kalifornie). Čestné uznání za moderní filmovou řeč a styl dostal i na filmovém festivalu v Ústí nad Labem (1963).

Povídkovým filmem TVÁR V OKNE (1963), o pokrytectví a falši v režii této výjimečné dvojice, Petra Solany a Tibora Vichty postavil vysokou laťku uměleckého ztvárnění filmové konkurenci na Slovensku. Toho roku také získal cenu Československého uznání Svazu divadelních a filmových umělců. Peter Solana si vyzkoušel i satiru a to ve filmu PRÍPAD BARNABÁŠ KOS (1964), podle povídky slovenského spisovatele, prozaika a dramatika Petera Karvaše, který se podílel i na jiné tvorbě jeho filmů. Je třeba dodat, že tento film se taky neobešel bez potíží. Ředitelství Slovenské filharmonie se snažilo tento film přímo bojkotovat a to zákazem členů hudebního souboru v tom účinkovat nebo se podílet na tvorbě tohoto filmu. Vedení zřejmě nepochopilo záměr režiséra. Přesto film natočil, i když věděl, že jsou se satirou u filmu problémy. Hlavní role se zhostil český herec Josef Kemr (Kos).