Massimo Dallamano (1917 - 1976)

Massimo Dallamano byl Italský režisér, kameraman a scenárista. Během své filmařské kariéry používal jména jako Jack Dalmas, Max Dillman nebo Max Dillmann. Ve 40. letech 20. století začínal jako kameraman reklam a dokumentárních filmů. Po válce se stal kameramanem specializujícím se na dobrodružné filmy. Jako kameraman se podílel například na spaghetti westernech Pro hrst dolarů (1964) a Pro pár dolarů navíc (1965), které oba režíroval Sergio Leone. S kamerou skončil v roce 1966.

Během kariéry Dallamana vznikla v roce 1974 i romantická komedie v hlavní roli se sex symbolem 70. let a tehdejší hvězdou italské kinematografie, Edwige Fenech. Tato komedie není moc známá. Dallamano už nikdy žádnou další komedii nenatočil, místo toho se „našel“ v žánru poliziotteschi (italské zločinské a akční filmy, které vznikaly v 60. letech a své největší popularity se dočkaly v letech sedmdesátých). Za svou kariéru natočil tři poliziotteschi. První vzniklo v roce 1973 s názvem Si può essere più bastardi dell'ispettore Cliff?, kde se například objevil, v 70. letech často obsazovaný, Ivan Rassimov. Rassimov zde ztvárnil tajného policejního inspektora. Hudbu k tomuto filmu složil legendární Riz Ortolani. O rok později vzniklo další poliziotteschi – La polizia chiede aiuto. Toto poliziotteschi je „mixnuté“ s žánrem, Dallamanovi velmi blízkým, giallo.

Dallamano v roce 1975 dal ruce pryč od giall i poliziotteschi a natočil erotické drama La fine dell'innocenza. Nejedná se o nějak výrazný či významný film v Dallamanově kariéře. Ještě ten rok stihl natočit gotický horor, který se zabývá teorií o existenci satana – Il medaglione insanguinato. O kameru se postaral dobrý přítel Dallamana Franco, Delli Colli, který se podílel na čtyřech Dallamanových filmech. Hudbu složil Stelvio Cipriani, velmi významná osoba italské kinematografie. V roce 1976 natočil svůj poslední film Quelli della calibro 38, opět ze žánru poliziotteschi a opět s Ivanem Rassimovem, tentokrát jako darebák Black Angel. O hudbu se opět postaral Stelvio Cipriani. Tento film sklidil vesměs pozitivní ohlasy.

Massimo Dallamano zemřel 14. listopadu 1976 během autonehody ve věku 59 let. Jednalo se o velmi zručného filmaře. Za svou kariéru si vyzkoušel mnoho žánrů. Celkově má Massimo Dallamano jako režisér na kontě 11 filmů a 1 dokument. Jako scenárista má též 11 filmů a 1 dokument. Jako kameraman 27 filmů a 3 dokumenty.