Jean-Pierre Aumont (1911 - 2001)

Francouzský herec Jean-Pierre Aumont hrál v bezmála devadesáti filmech, jako jednomu z mála Francouzů se mu podařilo prorazit také v Hollywoodu. Narodil se v Paříži jako Jean-Pierre Philippe Salomons, po obou rodičích měl židovský původ, otec Alexandre Salomons vlastnil obchodní dům s ložním prádlem, matka Suzanne Cahen byla před sňatkem herečkou. V rodině se ostatně více příbuzných pohybovalo v divadelním prostředí, což Jean-Pierra přivedlo v šestnácti letech ke studiu herectví na pařížské konzervatoři. Ve dvaceti letech začal hrát profesionálně divadlo, současně ale přišly i první nabídky od filmu. Před kamerou debutoval vedlejší rolí v přepisu Achardovy hry JAN Z MĚSÍCE (Jean de la Lune, 1931).

Před druhou světovou válkou hrál v divadlech Théâtre Saint-Georges nebo Théâtre Michel, zajímavými úkoly před kamerou jej pověřil Marcel Carné ve filmu SMĚŠNÉ DRAMA (Drôle du drame, 1937) a v tragickém mileneckém příběhu HOTEL DU NORD (Hôtel du Nord, 1938). Ve Francii na delší dobu točil naposledy s režisérem Jacquesem de Baroncelli v roce 1939, v roce 1940 se rozvedl s Blanche Montel. Kvůli svému židovskému původu opustil za války Francii a odešel do Spojených států, po krátké epizodě v New Yorku se uchytil v Hollywoodu, kde pokračoval v herecké kariéře, nejprve na jevišti, pak i před kamerou. Hlavní role vojáků vytvořil ve dvou válečných filmech DOHODA V BRETANI (Assignment in Brittany, 1943) a LOTRINSKÝ KŘÍŽ (The Cross of Lorraine, 1943).

V Hollywoodu se Jean-Pierre Aumont setkal s původem dominikánskou kráskou a dočasnou filmovou hvězdou Marií Montez (1912-1951) a v červenci 1943 se s ní oženil. Mezitím se ale rozhodl k návratu do Evropy, protože nechtěl nečinně přihlížet bojům svých krajanů proti fašismu. Připojil se k francouzské armádě v severní Africe, později se zúčastnil osvobozovacích bojů v jižní Francii. Byl dvakrát zraněn a obdržel Válečný kříž. Po skončení války se vrátil do Ameriky, kde znovu točil filmy a s Charlesem Boyerem byl v tomto směru nejúspěšnějším Francouzem v Hollywoodu. S Ginger Rogers vytvořil ústřední pár v romanci TLUKOT SRDCE (Heartbreat, 1946), s Yvonne de Carlo hrál ve filmu PÍSEŇ ŠEHEREZÁDY (Song of Scheherezade, 1947), kde ztvárnil ruského skladatele Rimského-Korsakova. V této době začal také psát divadelní hry, první z nich byla inscenace Čínský císař uvedená v roce 1947 v Théâtre des Mathurins.

Definitivnímu návratu do Francie předcházel film NÁMOŘNÍK HANS (Hans le marin, 1948), k němuž si sám napsal scénář a režii svěřil svému bratrovi Françoisu Villiersovi (1920-2009), jeho partnerkou tu navíc byla manželka María Montez. Ta si Francii zamilovala, nebylo jí ale dopřáno mnoho času - ve věku 39 let zemřela náhle na infarkt. Aumonta její smrt zasáhla, nicméně v roce 1956 se oženil potřetí s italskou herečkou Marisou Pavan (*1932). V padesátých letech vytvořil role několika skutečných historických osobností v životopisných filmech, znovu účinkoval i v divadle, až po třetím sňatku lze v jeho aktivitách sledovat zvolněné tempo. Jako divadelní herec se ale ještě v 60. letech vracel do Spojených států a na Broadwayi vystupoval s nejslavnějšími herečkami, například s Vivien Leigh ve hře Tovaryš (1963-1964), jako host účinkoval také v několika amerických seriálech.