Franco Fabrizi (1926 - 1995)

Franco Fabrizi se v italské kinematografii uplatnil jako prototyp lehkovážných mladíků a svůdných playboyů, kteří se nezdráhají využívat výhod své doby i za cenu překročení hranic zákona. Takové role hrál ve stěžejních filmech padesátých let, i v řadě béčkových titulů následující dekády. Pocházel ze severní Itálie a narodil se v malém městečku Cortemaggiore. Jeho otec byl holičem, matka pracovala jako pokladní v kině. Mladý a pohledný Franco se krátce po válce začal živit jako fotomodel a jistou popularitu mu přinesla účast v tehdy populárních fotorománech v časopisech, krátce nato začal vystupovat v kabaretech, varieté i na divadelních jevištích.

Vedle výrazně dramatického žánru našel Franco Fabrizi uplatnění i v komediích nebo v dobově oblíbených povídkových filmech, ve druhé polovině padesátých let točil i ve Francii, pracoval například s Rogerem Vadimem nebo Henri Decoinem, za zmínku stojí jeho postava vrahem ohroženého taxikáře Lamberta v Molinarově kriminálce SVĚDEK VE MĚSTĚ (Un témoin dans la ville, 1959). Během šedesátých let se frekvence Fabriziových vstupů před kameru sice nesnížila, začal ale klesat význam jeho rolí i počet hodnotných uměleckých počinů. Zmínku si nicméně zaslouží Risiho komedie TĚŽKÝ ŽIVOT (Una vita difficile, 1961), v níž stanul po boku Alberta Sordiho, dále pak film ZNAL JSEM JI DOBŘE (Io la conoscevo bene, 1965), různé žánry znovu točil i ve Francii, u nás jsme jej mohli vidět v několika komediích s Louisem de Funesem (TONOUCÍ SE STÉBLA CHYTÁ – Le petit baigneur, 1967; PITI PITI PA - L′homme orchestre, 1970).

Kolem padesáti let věku byl Franco Fabrizi již unaveným seladonem, což platilo jak v soukromí, tak před kamerou. Stále sice točil filmy, pracoval také pro televizi, jeho hvězdná sláva byla však již minulostí. Naposledy na sebe výrazně upozornil postavou konferenciéra ve filmu GINGER A FRED (Ginger e Fred, 1985), což byla pro Fabriziho po dlouhých letech opětovná spolupráce s Fellinim. Jeho posledním vystoupením před kamerou byla vedlejší role ve filmu RICKY A BARRABAS (Ricky e Barrabas, 1992).

Poslední léta života strávil Franco Fabrizi ve svém rodišti v Cortemaggiore, kde nakonec i zemřel v říjnu 1995 následkem rakoviny střev ve věku 69 let.