Francouzská zpěvačka a herečka Jeanne Aubert se narodila v Paříži do zajímavých rodinných poměrů – její otec byl šlechtického původu, matka naopak pocházela z nižších vrstev a před svatbou pracovala jako prodavačka květin. Právě matka promítla do dcery své někdejší neukojené ambice a směřovala malou Jeanne již od dětství na uměleckou dráhu. Již v pěti letech stála Jeanne Aubert na jevišti divadla Théâtre du Châtelet, později studovala zpěv a tanec, jako osmnáctiletá byla angažována do slavného kabaretu Casino de Paris.
Po rozchodu s Morrisem účinkovala Jeanne Aubert na Broadwayi, v Americe natočila také dva krátké hudební filmy, v roce 1935 se ale vrátila zpět do Francie. Odrazilo se to také na její participaci před kamerou a v následujícím roce hrála v pěti filmech. Vedlejší roli hrála například ve SKANDÁLNÍM MANŽELSTVÍ (Les epoux scandales, 1935), známější je ale její postava operetní hvězdy Léone da Vinci z hudebního filmu MARKÝZOVY ŽENY (Le grand refrain, 1937), který byl ve své době uveden i v Československu.
Mezitím se znovu prosadila jako úspěšná operetní a muzikálová zpěvačka, kromě vystupování na pařížských scénách hostovala také v Londýně, na gramofonové desky nahrávala úspěšné songy. Muzikálovou scénu opustila v roce 1942, později byla ale znovu přizvána k práci před kamerou, s Fernandelem hrála v komedii SENECHAL JE NEJVĚTŠÍ (Sénéchal le magnifique, 1957), po boku začínající Annie Girardot se objevila v rodinném justičním dramatu LÁSKA JE HRA (L′amour est un jeu, 1957). Počátkem šedesátých let hrála matku hlavního hrdiny v dramatu NEPŘÁTELÉ (Les ennemis, 1961), následovalo ještě několik menších úloh. Ojedinělým vystoupením ve slavné Millerově hře Po pádu se vrátila i k divadlu (režíroval Luchino Visconti v Théâtre du Gymnase v roce 1965).
Jeanne Aubert zemřela v Paříži 6. března 1988 ve věku 82 let.