Julien Carette (1897 - 1966)

Herec Julien Carette pocházel z Paříže a v mládí vystřídal několik zaměstnání, byl kamelotem, účetním, rekvizitářem, pracoval i na železnici, díky svému malému vzrůstu se vyhnul vojenské službě a účasti v první světové válce. Díky práci v divadle pronikl do světa umění a měl tajnou touhou uplatnit se jako malíř. To se mu nepodařilo, stejně tak neobstál ve zkouškách na konzervatoř. Jako rekvizitář a nápověda v divadle se ale nakonec dostal k malým rolím na jevišti a začínal v Théâtre Odéon de Paris, ve dvacátých letech našel zázemí v Théâtre de Vieux Colombier.

Kvůli značnému vytížení filmem musel Julien Carette omezovat práci v divadle, ve čtyřicátých letech se na jevišti prakticky přestal vyskytovat. Za války dostal velké role ve filmech SBOHEM, LEONARDE (Adieu, Léonard, 1943) nebo FROMONT A RISLER (Fromont et Risler, 1942), četnější spolupráci navázal s režisérem Claude Autant-Larou, s nímž se znal již z doby svých uměleckých začátků. Z jejich společných filmů vyniká černá komedie ČERVENÁ KRČMA (L´auberge rouge, 1951) nebo později historická veselohra AŤ ŽIJE JINDŘICH IV., AŤ ŽIJE LÁSKA (Vive le Henri IV, vive l´amour, 1960). Kromě toho nadále točil i s jinými významnými režiséry jako byli Marcel Carné (BRÁNY NOCI – Les portes de la nuit, 1947), Henri Verneuil (PAŘÍŽ, HOTEL PALACE – Paris, Palace Hôtel, 1956) nebo André Cayatte (DVOJSTRANNÉ ZRCADLO – Le miroir à deux faces, 1958).

Své poslední dva filmy natočil Julien Carette v roce 1964, pak musel na další uměleckou činnost rezignovat kvůli pokročilé osteoartróze. Tato choroba omezující jeho pohyblivost se mu nakonec stala osudnou, když usnul s hořící cigaretou a nemohl se dostal z dosahu ohně. Zemřel na následky těžkých popálenin 20. července 1966 ve věku 68 let.