Giovanni Fusco (1906 - 1968)   † 61 let

Giovanni Fusco patří k nejvýznamnějším italským skladatelům filmové hudby. Jeho hlavní vklad filmové historii jsou partitury k největším filmům režisérů Michelangela Antonioniho a Alaina Resnaise. Fuscovo pojetí hudby k filmu, Hirošima má láska na text Marguerite Duras bývá opakovaně vyzdvihováno jako revoluční pro své sepětí se slovem a obrazem. Za hudbu k Antonioniho filmu Dobrodružství obdržel Fusco Stříbrnou stuhu na Canneském festivalu v roce 1960.

Ve filmové branži prošel snad všemi zvukovými profesemi: kromě skladeb a aranží se živil i předěláváním původních zvukových stop zahraničních filmů. Úhrn Fuscových skladeb čítá 300 opusů - jsou mezi nimi kromě filmové hudby i hudby scénické a autonomní komorní a duchovní tvorba.

Fusco zemřel náhle v noci z 31.5. 1968 na srdeční infarkt. Ačkoliv je jeho význam nesporný, je v současné době jeho hudba známá spíše menšímu okruhu filmových fanoušků.