Capucine (1928 - 1990)

„Pokaždé, když stojím před kamerou, si představuji, že je to přitažlivý muž, kterého vidím poprvé. Vidím, že by i měl zájem, ale přitom se chová nevšímavě – musím udělat vše co je v mých silách, abych ho zaujala.“

V roce 1949 Capucine v jednadvaceti debutovala ve francouzském filmu RENDEZ-VOUS DE JUILLET, přitom poznala Pierra Trabauda, za kterého se hned v následujícím roce provdala. Manželství trvalo pouhých šest měsíců a Capucine se pak již nikdy nevdala. V roce 1952 získala jako modelka dvoutýdenní práci na jedné francouzské výletní lodi a kajutu sdílela s tehdy sedmnáctiletou členkou tanečního souboru lodního night-clubu...Brigitte Bardotovou. O pět let později působila jako modelka v New Yorku a v místním Pavilionu si jí kromě Johna Waynea všiml i filmový producent Charles K. Feldman, který ji také přivedl do Hollywoodu, aby se naučila anglicky a studovala herectví pod vedením Gregoryho Ratoffa. V roce 1958 už měla podepsanou smlouvu s Columbia Pictures a ztvárnila svoji první anglicky mluvenou roli - princezna Carolyne - v dramatu PÍSEŇ BEZ KONCE (1960, Song Without End). Během příštích několika let Capucine pracovala na šesti větších filmech - vidět ji můžeme například ve westernové komedii s Johnem Waynem NA SEVER ALJAŠKY (1960) - než se v roce 1962 přesunula do Švýcarska.

V Evropě pak točila až do své smrti: do její filmografie patří již zmíněný počátek slavné krimikomediální série RŮŽOVÝ PANTER (1963) s Nivenem a Cardinalovou, komedie podle scénáře Woodyho Allena CO JE NOVÉHO, KOČIČKO? (1965), ve které můžeme mimo ní a Sellerse vidět i O´Toola, Schneiderovou, Andressovou a Allena, upevnila mimochodem její pověst jedné z nejkrásnějších žen světa té doby („Kamera má milostný poměr s jejím obličejem“, jak poznamenal jednou režisér Cukor), Felliniho bizarní SATYRICON (1969), dobrodružný western s velmi zajímavým obsazením RIVALOVÉ POD RUDÝM SLUNCEM (1971), komedie s J.P.Belmondem NENAPRAVITELNÝ (1975), mysteriózní ZLOČIN A LA NEAPOL (1978) s Mastroiannim a Ornellou Muti, dále STOPA RŮŽOVÉHO PANTERA (1982), ještě se Sellersem, a bez něj pak KLETBA RŮŽOVÉHO PANTERA (1983).

„Muži si mě prohlížejí, jako bych byla nějaký podezřele vypadající kufr a oni celní agenti.“