Bruno Ganz (1941 - 2019)

Bruno Ganz se narodil ve švýcarském Curychu. Otec byl švýcarským mechanikem, matka pocházela ze severní Itálie. Pro hereckou kariéru se Bruno rozhodl už při vstupu na univerzitu. Táhlo ho to stejně tak na jeviště jako za kamery, zpočátku se ale větších ovací dočkal na divadle.

Když ho německý časopis ”Theater heute” (Současné divadlo) v roce 1973 prohlásil ”Hercem roku” (Schauspieler des Jahres), jen upevnil jeho jevištní reputaci. V roce 1996 převzal Bruno Ganz od svého předchůdce, Josefa Meinrada, cenu ”Iffland-Ring”, kterou vždy získává nejvýznamnější herec německy mluveného divadla (od roku 1991 se přitom může Ganz pyšnit cenou ”Hans-Reinhart-Ring”, kterou zase uděluje Švýcarská společnost pro divadelní kulturu). Jeho pravděpodobně nejúchvatnějším divadelním počinem pak byla titulní role ve Steinově třináctihodinovém dvoudílném představení Goethova Fausta v roce 2000.

Do světa filmu Ganz vpadl hlavní rolí v SOMMERGÄSTE (1976, Letní hosté), ve kterém teprve naplno rozvinul svůj talent reflexivního herce s tendencemi k introspekci. Tím se odstartovala jeho pozoruhodná kariéra v Evropě i za Atlantikem během které se mu dostalo celé řady cenných uznání. V roce 1976 získal Německou filmovou cenu. Pracoval s režiséry jako byli Werner Herzog, Wim Wenders, Éric Rohmer a Francis Ford Coppola. V uprchlickém válečném thrilleru HOŠI Z BRAZÍLIE (1978) si Ganz vedle Sira Laurence Oliviera (Ezra Lieberman) a Gregoryho Pecka (Dr. Mengele) zahrál profesora Brücknera a po boku Klause Kinského a Isabelle Adjaniové se zase představil v Herzogově hororu UPÍR NOSFERATU (1979). Ještě známějším ho pak učinila postava anděla Damiela, který volí hmotný svět ve fantazijním romantickém dramatu Wima Wenderse NEBE NAD BERLÍNEM (1987). Ganzův expresívní, ”lidový” výraz, zde pomohl převést chladnou Wendersovu vizi věčnosti do hřejivé, hlubokomyslné rapsodie radosti z člověčenství.

Odmítl roli Oskara Schindlera ve spektáklu SCHINDLERŮV SEZNAM (1993). V roce 2000 získal Švýcarskou filmovou cenu, v tomtéž roce byl jmenován Rytířem umění a literatury a v roce 2001 mu připadla Berlínská filmová cena (Berliner Filmpreis). Vcelku nedávno se Ganz stal teprve druhým přirozeně německy hovořícím hercem, který na plátně strhujícím způsobem ztvárnil Adolfa Hitlera v nadšeně přijímaném dramatu Olivera Hirschbiegela PÁD TŘETÍ ŘÍŠE (2004); ve stejném roce obdržel Bavorskou filmovou cenu pro ”nejlepšího herce”. Prvním ”německým Hitlerem” byl mimochodem Albin Skoda v Pabstově filmu podle námětu E. M. Remarqua, DER LETZTE AKT (1955, Poslední dějství).