Je jednou z těch filmových legend, které svou existencí hodně změnily. Aniž by se musela zříct křehké ženskosti, vytvořila nový typ moderní ženy - mocné, svobodné a na muži nezávislé.
S ...a Bůh stvořil ženu se s Vadimem rozešli, ale protože se znali téměř od jejího dětství, zůstali vlastně přáteli a později režíroval ještě tři její filmy. Kariéra Bardotové pokračovala ďábelským tempem, množství článků stíhalo množství natáčecích dnů, cestování, které tak nenáviděla... a křehká dívka převálcovaná fenoménem z jejího jména a osoby stvořeného se tu a tam pokoušela o sebevraždu. Její pokusy byly patrně jen demonstrativní, nasvědčoval by tomu její nesouhlas se smrtelností člověka. Na druhou stranu nás mystifikuje svými nadšenými popisy rodinné hrobky a krás hřbitova v Saint-Tropez. Nicméně ujistí nás tak alespoň v jednom - její osobnost, je dosti složitá - a nezapomeňme, že od jisté doby představuje dvě!
Velkým úspěchem byla komedie Babetta jde do války, jejíž scénář vznikl ve spolupráci s Gérardem Ourym. Tuhle bláznivou roli si docela užila, nejen proto, že jejím partnerem tu byl Jacques Charrier. Ten se stal jejím manželem a otcem jejího syna Nicolase. Brigitte, která se nikdy necítila dost silná na to stát se matkou zase jednou ustoupila přáním svého partnera, jen aby ji neopustil. Přesto s mužem, který chtěl ovládat každý detail manželčina života nezůstala dlouho. Ve své autobiografii, na níž pracovala 21 let, Bardotová teprve objevuje a lituje, proč tehdy nedokázala najít vztah ke svému synovi.
V komediích báječná, ale v depresivních scénách opravdová