Pierre Vaneck (1931 - 2010)

Francouzský herec Pierre Vaneck se v 50. a 60. letech dvacátého století prosadil několika velkými rolemi ve filmu, později spolupracoval více s televizí, souběžně se ale po celou uměleckou kariéru věnoval intenzívně i divadlu. Narodil se jako Peter van Eyck ve městě Lang Son ve Francouzské Indočíně, dnešním Vietnamu, do rodiny belgického důstojníka. Mládí strávil v Antverpách, v sedmnácti letech odešel studovat medicínu do Paříže, zlákalo jej ale divadlo a nastoupil do proslulé herecké školy René Simona, první zkušenosti s jevištní praxí získal veřejnou recitací a účinkováním v kabaretech.

Během padesátých let byl i vytíženým divadelním hercem, působil například v Théâtre Hebertot, v letech 1959-1960 ve dvou divadlech exceloval v O'Neillově hře Cesta dlouhým dnem do noci. Začal pracovat i pro televizi, kde získal oblibu například v historickém cyklu LA CAMÉRA EXPLORE LE TEMPS. Přelom 50. a 60. let byl pro Vanecka ve znamení několikeré spolupráce s režisérem Pierrem Kastem, který tehdy natočil několik snímků inklinujících k francouzské nové vlně (DÍKY, NATERCIE - Natercia, 1959; PÁŘENÍ MRTVÝCH - La morte saison des amours, 1961).

I když ne všechny filmy dosáhly očekávaného úspěchu, Pierre Vaneck vyzrál ve vyhledávaného a oblíbeného herce, na jeho popularitě měla pochopitelně značný podíl i pohledná tvář se světlými vlasy, několikrát se objevil i názor, že by mohl nahradit předčasně zemřelého Gérarda Philipa. Právě toto srovnání přivedlo Pierra Vanecka k nezdravě vysokému sebevědomí a pocitu vlastní důležitosti. Proto také počátkem šedesátých let v mladické nerozvážnosti odmítl nabídky od významných režisérů (L. Malle, H. G. Clouzot), které jej mohly v kariéře posunout dál. Sám později uznal, že to byla chyba, faktem ale zůstává, že v 60. letech byl ve filmu podstatně méně obsazovaným. Za zmínku ale stojí dva filmy italského režiséra Sergia Gobbiho (CIZINKA - L'étrangere, 1968; MALDONNE, 1969), v nichž vytvořil postavy mužů s nejasnou minulostí.

Jestliže v 70. letech netočil prakticky vůbec filmy, bohaté uplatnění našel v televizi, kde dostal velké role v několika seriálech (MUŽ Z AMSTERDAMU - L'homme d'Amsterdam, 1976), znovu se objevoval i v úlohách skutečných historických osobností, například jako revolucionář Robespierre v televizním filmu SAINT-JUST (1974). U nás jsme jej mohli vidět ve třetí řadě italského seriálu CHOBOTNICE (La piovra, 1987). Ve filmu se po delší době k velké roli dostal v dramatu z konce války VÍTR Z VÝCHODU (Le vent d'est, 1993). Nelze opomenout ani Vaneckovu práci s hlasem, v řadě francouzských filmů mluvil jako vypravěč, věnoval se i dabingu, několikrát například propůjčil svůj hlas Seanu Flynnovi i dalším slavným americkým hercům.