Jean Martinelli (1910 - 1983)

Francouzský herec Jean Martinelli natočil přes třicet filmů, bohaté uplatnění mu nabídla také televize, především se ale realizoval v divadle, kromě toho byl uznávaným dabérem. Pocházel z Paříže a umělecké nadání zdědil po matce, jíž byla významná operní pěvkyně Germaine Martinelli (1887-1964). Hereckou průpravu získal Martinelli v proslulé škole René Simona a jako dvacetiletý byl angažován do nejslavnějšího francouzského divadla Comédie Française, kde pak setrval dvě dekády (1930-1950).

Vytížení divadlem a nechuť vedení Comédie Française uvolňovat herce k natáčení byly příčinou faktu, že Martinelliho filmografie se během 30. a 40. let rozrůstala jen pomalu, připomeňme ale zajímavý titul POSLEDNÍ VALČÍK (La dernière valse, 1936). V této zfilmované podobě Straussovy operety hrál hlavní mužský part hraběte Dimitrije a jeho partnerkou tu byla slavná česká operní pěvkyně Jarmila Novotná. V roce 1950 odešel Jean Martinelli z Comédie Française a následně vystřídal několik pařížských divadel, hrál například v Théâtre des Célestins nebo Comédie des Champs Elysées, v letech 1953-1954 hrál v úspěšné hře Dokonalá vražda od Fredericka Knotta, znovu se objevoval i v klasice (Bouře, Hamlet, Tři sestry).

Uvolnění ze svazku Comédie Française umožnilo Martinellimu častěji přijímat nabídky od filmařů a v 50. letech se před kamerou vyskytoval s větší četností. Mušketýra Athose hrál v Hunebellově verzi TŘÍ MUŠKETÝRŮ (Les trois mousquetaires, 1953). Menší role v historických kostýmech mu přinesly i další slavné filmy jako ČERVENÝ A ČERNÝ (Le rouge et le noir, 1954) nebo KDYBY NÁM PAŘÍŽ VYPRÁVĚLA (Si Paris nous était conté, 1955), v mezinárodním měřítku jej zviditelnil i Hitchcockův film CHYŤTE ZLODĚJE (To Catch a Thief, 1955), kde hrál Foussarda, podezřelého z loupeže klenotů.

Počátkem šedesátých let se Jean Martinelli začal více věnovat práci s hlasem, srdce malých diváků si získal především namluvením postavičky medvídka Teddyho v dětském pořadu DOBROU NOC, DĚTI (Bonne nuit les petits), který se od roku 1962 řadu let těšil značné oblibě. Významným způsobem se prosadil i ve filmovém dabingu, pro francouzskou distribuci často namlouval Garyho Coopera, Burta Lancastera i řadu dalších amerických herců, mluvil i za zahraniční herce hrající ve francouzských filmech. Nevzdával se ani divadla, v Euripidových Trójankách hrál například na legendárním divadelním festivalu v Avignonu.