María Luisa San José je španělská herečka, která se narodila v Madridu 22. ledna 1946. Tato výjimečně krásná žena se proslavila zejména v sedmdesátých letech minulého století ve španělských komediích, obecně známých pod termínem „españoladas". Celým jménem María Luisa San José Seivane začínala ve vývojářské sekci filmové laboratoře (Madrid film), ale její půvab byl tak výrazný, že jí filmaři nemohli nechat „jen" v laboratoři. Zpočátku se začala objevovat v reklamách a poté, v roce 1964 zažila svůj filmový debut ve filmu Marcela Ophülse HAGAN, JUEGO SEŇORAS.
Další snímky jako LAS MUJER ES COSA DE HOMBRES (1975), CUANDO CONCHITA SE ESCAPA NO HAY TOCATA (1975) či MÁS FINA QUE LAS GALLINAS (1976) nám představily Maríu v její nejlepší „formě", jak po stránce komediálního talentu, tak co se týká její krásy. S Nadiou Cassini si zahrála také v italsko-španělské komedii L´AMANTE TUTTA DA SCOPRIRE (1981).
María hrála ale také v dramatech a tak jsme ji měli možnost spatřit například v roli Monicy, která zcela poblázní malíře Pedra (Ramiro Oliveros), který kvůli ní dokonce mění svůj styl malby. Monica však umírá při autonehodě. Snímek MÁS ALLÁ DEL DESEO (1976) režíroval José Antonio Nieves Conde. Další role v dramatech hrála María ve filmech CUADRILÁTERO (1970) jako hosteska, nebo jako Carmen ve snímku EL DIPUTADO (1978) pojednávajícím o problematice sexu, politiky, vydírání a vražd.
V pozdějším období María spolupracovala s významnými režiséry. Antonio Giménez Rico jí obsadil do role Elen v komediálním dramatu SOLDADITO ESPAŇOL (1988) a Carlos Saura jí zase svěřil roli tety Beatriz v dramatu za který získal dvě prestižní ceny. PAJARICO (PTÁČEK), 1997 je příběh 10tiletého chlapce Manuela, který v době kdy se rodiče rozvádějí, odjíždí na venkov do početné rodiny z otcovy strany.