Béatrix Dussane (1888 - 1969)

Béatrix Dussane patřila k pilířům francouzského divadla první poloviny dvacátého století, v pozdějším věku se věnovala i výuce a její jméno se objevuje v životopisech řady dodnes slavných osobností, které na hereckou dráhu připravovala. Béatrix pocházela z Paříže, její vlastní příjmení bylo Dussan, později připojila závěrečné -e, jež dle jejího mínění dodávalo vyššího uměleckého dojmu.

Ve dvacátých letech 20. století se Béatrix Dussane začala prosazovat i písemně, přispívala řadou článků do časopisů s tématem divadla, napsala i několik knih. Její zájem o divadelní teorii vyústil v pedagogické angažmá na pařížské konzervatoři, kde řadu let působila jako profesorka. Na profesionální hereckou dráhu připravila řadu později slavných umělců, za všechny jmenujme Michela Bouqueta, Daniela Gélina, Marii Casares nebo Sophii Desmarets.

Stálé angažmá v Comédie Française opustila v roce 1941 a o rok později zde byla jmenována čestnou členkou, po druhé světové válce nicméně ještě hrála například na divadelním festivalu v Avignonu. Jestliže se již za života stala legendou v oblasti divadla, filmu se důsledně vyhýbala, až jako osmdesátiletá přikývla na menší roli staré elegantní dámy v dramatickém příběhu z doby druhé světové války FRANTIŠKÁN Z BOURGES (Le franciscain de Bourges, 1969). Mezitím ale aktivně spolupracovala s rozhlasem, také v televizi se podílela na programech souvisejících s divadlem.

Béatrix Dussane zemřela v Paříži 3. března 1969 ve věku osmdesáti let. Jejím manželem byl spisovatel a novinář Lucien Coulond, ve většině zdrojů je také jako blízký přítel zmiňován básník Tristan Derème. Po Béatrix Dussane je pojmenována cena udělovaná od roku 1983 mladým divadelním hercům, její jméno nese i jedna ulice v Paříži.