Valentina Maljavina byla žena, které nejspíš jako v ruské pohádce tři sudičky přiřkly půvab, talent a tragický osud. Má vyšší vzdělání na obdobě českého DAMU, ale ve filmu účinkovala dávno před tím už od svých 19 let. I když byla jako filmová herečka úspěšná a obsazovaná, hrála po svém absolutoriu v trvalém angažmá i v moskevských divadlech. Její filmová biografie předvádí od roku 1960 do 1978 prakticky v každém roce nejméně jednu filmovou či televizní práci – celkem 32, v tom 11 v hlavní roli. Za přerušení dobře nastartované kariéry může obrovská tragédie. Její třetí manžel, herecký kolega Stanislav Ždaňko, byl 13. dubna 1978 nalezen s ránou v hrudi.
Na svobodu vyšla v r. 1988 po amnestii k 70. výročí VŘSR (některé zdroje chybně udávají, že byla rehabilitována) a vrátila se ke své profesi. Získala angažmá v moskevském divadle a začala opět i točit (v r. 1993 jí byl udělen titul zasloužilé umělkyně). Valentina Maljavina byla talentovaná i výtvarně, měla dokonce i pět menších výstav, ale po úraze, při němž ztratila zrak, musela s malováním přestat. Své stáří dožila v Moskevském penzionátu Ruské akademie věd.
Prvním mužem Valentiny Maljaviny byl herec Alexandr Zbrujev, toto manželství trvalo jen krátce. Druhé manželství s režisérem Pavlem Arsenovem ukončila smrt jejich dcerky. Později se provdala ještě dvakrát a s pátým mužem zažila podobnou situaci, ve které se už jednou ocitla, když jí přišli oznámit, že byl nalezen na ulici zabitý po ráně nožem do zad.