Bruno Cremer (1929 - 2010)

„Smích je mým koníčkem, raději se směju, než myslím.“

Bruno se již jako dítě rozhodl, že bude hercem. Jeho rodiče s představou budoucího zaměstnání svého syna souhlasili, matka dokonce Bruna v jeho plánech podporovala a pomáhala mu s přípravou na zkoušky na konzervatoř. Bruno Cremer se stal součástí slavného ročníku, který promoval v roce 1953. Na konzervatoři se setkalo malé souhvězdí francouzského filmu v čele s Jean-Paul Belmondem, následovaném Bruno Cremerem, Claudem Richem, Pierrem Vernierem, Jeanem Rochefortem a Jean-Pierre Mariellem.

Po absolutoriu konzervatoře nastoupil Bruno Cremer v známém pařížském divadle Théâtre de l'Oeuvre. Již jako elév si získal úctu kolegů coby vynikající představitel především dramatických postav. Hrál Shakespeara, Wildea i Becketa.

Ještě během studií na konzervatoři se Bruno Cremer objevil ve zcela zapomenutelné roličce muže z krabice ve filmu LES DENTS LONGUES (1952). Proto za faktický debut můžeme označit spíše mluvenou roli Bernarda v kriminálce QUAND LA FEMME S'EN MÊLE (1957).