Otomar Krejča st. (1921 - 2009)

Otomar Krejča starší se narodil 23. listopadu 1921 ve Skrýšově u Pelhřimova do chudé vesnické rodiny. Po maturitě (1939) na gymnáziu v Pelhřimově se měl stát úředníkem Zemědělského družstva. Láska po divadle ho přivedla nejdříve teoreticky psaním ve studentském časopise a poté prakticky u ochotníků.

Získal angažmá v Národním divadle v Praze (1951 – 1965), kde prošel posty herce (1951 – 1956), šéfa činohry (1956 – 1961) a herce i režiséra (1961 – 1965). Od roku 1966 byl na tříleté dovolené a rozhodl se založit vlastní scénu Divadla za branou (1965 – 1972), v němž se kromě režie stal uměleckým šéfem (1965 – 1968) a ředitelem (1968 – 1972).

Po násilné likvidaci svého divadla byl Otomar Krejča, jenž podepsal 2000 slov (1968) a byl vyloučen z KSČ (1970), nucen působit ve Správě kulturních zařízení Ministerstva kultury (1972 – 1973) a krátce jako režisér v Divadle S. K. Neumanna (1973 – 1976). V 60. letech hostoval jako režisér v Divadle Na zábradlí („Zahradní slavnost" od Václava Havla), Olomouci a bratislavském Slovenském národním divadle.

Po roce 1976 se uchýlil (ojediněle i v 60. letech) k zahraničním pohostinským režiím v kubánské Havaně („Romeo a Julie" 1964), Bruselu („Hamlet" 1965, 1966), Vídni („Konec masopustu", „Faust", „Višňový sad" 1968), Kolíně nad Rýnem („Romeo a Julie" 1969), švédském Stockholmu (1970 a 1983), Paříži, Avignonu („Lorenzaccio"), Düsseldorfu („Oko za oko", „Provaz o jednom konci"), Salzburgu („Čekání na Godota") apod.