Francouzský herec Hubert Deschamps pocházel z Paříže a narodil se do umělecky založené rodiny, jeho otcem byl významný historik umění Paul Deschamps (1888-1974). Hubert původně studoval malířství na École des Beaux-Arts, v závěru druhé světové války krátce sloužil v armádě a v posledních bojích roku 1945 byl vážně zraněn do nohy, což mu působilo celoživotní problémy s chůzí. Po demobilizaci pak zakotvil u divadla.
S filmem začal Hubert Deschamps spolupracovat počátkem padesátých let, úplně poprvé se mihnul v kriminálce NÁBŘEŽÍ GRENELLE (Quai de Grenelle, 1950), z pozdějších významnějších filmů připomeňme poslední film slavných amerických komiků Laurela a Hardyho LAUREL A HARDY ZDĚDILI OSTROV (Atoll K, 1951), kde se s řadou dalších francouzských herců objevil jen v epizodním výstupu. Později odehrál pestrou přehlídku vedlejších rolí v mnoha dodnes známých filmech, z těch nadčasových uveďme alespoň Renoirův FRANCOUZSKÝ KANKÁN (French Cancan, 1954), kde hrál číšníka Isidora. Již v této době se před kamerou několikrát setkal i se začínajícím Louisem de Funèsem.
Význam Huberta Deschampse jako filmového herce začal stoupat díky spolupráci s předním tvůrcem francouzské nové vlny Louisem Malle. V jeho filmu VÝTAH NA POPRAVIŠTĚ (Ascenseur pour l’échafaud, 1958) hrál zástupce prokurátora, ve větší roli kavárníka Turandota se pak objevil v dalším Malleho slavném filmu ZAZIE V METRU (Zazie dans le métro, 1960). Potřetí se s Louisem Malle setkal u filmu BLUDIČKA (Le feu follet, 1963), mezitím několikrát točil například s Georgesem Lautnerem, navázal spolupráci také s televizí a měl účast i na několika tehdy oblíbených povídkových filmech.
Během padesátých a šedesátých let točil Hubert Deschamps několik filmů ročně, často se ale jednalo o průměrnou komerční produkci, dnes často neznámou. Z další spolupráce s Louisem de Funèsem můžeme připomenout komedii TETOVANÝ (Le tatoué, 1968), kde hrál profesora Mortemonta, později se jako prodavač objevil po boku J. P. Belmonda ve filmu MUŽ Z ACAPULCA (Le magnifique, 1973). Jedinou hlavní roli manžela umírající ženy odehrál v Pialatově dramatu OTEVŘENÁ HUBA (La gueule ouverte, 1974). Mezitím rozšiřoval svou filmografii i v televizi, velkou roli pana Tupmana, přítele titulního hrdiny, hrál v seriálu KRONIKA PICKWICKOVA KLUBU (Les aventures de Monsieur Pickwick, 1964), později v historickém seriálu RICHELIEU (1977) ztvárnil postavu maršála La Force.