Tilda Thamar (1921 - 1989)

Jihoamerická kráska německého původu Tilda Thamar začala úspěšnou hereckou kariéru v rodné Argentině, poté natočila desítky filmů ve Francii i dalších evropských zemích. K odchodu do Evropy ji paradoxně přiměla bývalá kolegyně a přítelkyně, slavná Evita Peronová poté, co se dostala k moci. Narodila se v malém zemědělském městečku Urdinarrain asi 200 kilometrů od Buenos Aires; tato oblast přijímala od počátku 20. století řadu přistěhovalců z Evropy, sama Tilda Thamar pocházela z německé rodiny, její vlastní jméno bylo Matilda Abrecht. Otec pracoval jako knihovník a učitel němčiny, Tilda studovala v Buenos Aires na Akademii výtvarných umění.

V roce 1949 nafotila Tilda Thamar kolekci aktů se slavnou německou fotografkou Annemarie Heinrich; fotografie byly označeny jako obscénní a snad právě tady je původ vyjádření Evity Peronové, tehdy již první dámy Argentiny, která prohlásila, že Tilda Thamar již nikdy v Argentině točit nebude. Sama Tilda Thamar, tehdy již velmi populární herečka, sice oficiální zákaz umělecké činnosti nedostala, ani osobně jí nikdo nic nevytkl, pouhý verdikt mocné prezidentovy manželky byl však dostatečným impulsem k tomu, aby Argentinu opustila. Odešla do Francie, kde měla šanci uplatnit kontaky získané někdejší spoluprací s Pierrem Chenalem. Mezitím pronikla i mezi evropskou smetánku sňatkem s hrabětem Ali Toptanim, příslušníkem vlivné albánské rodiny a bratrancem albánského krála Zoga I.

Hned koncem čtyřicátých let začala hrát ve Francii hlavní role, připomeňme alespoň dobově velmi úspěšnou kriminálku PŘÍSTAV V ORIENTU (Porte d’Orient, 1950), v níž vytvořila ústřední dvojici s Yvesem Vincentem. Postavy osudových žen pak hrála v dalších dobrodružně laděných kriminálkách jako MASAKR V KRAJKÁCH (Massacre en dentelles, 1952) nebo KOČKY V TAJNÝCH SLUŽBÁCH (Les pépées au service secret, 1956). Jednu z hlavních rolí ztvárnila i v romantické komedii PAŘÍŽ, HOTEL PALACE (Paris, Palace Hôtel, 1956) režiséra Henriho Verneuila. Bezmála pět miliónů diváků ji pak v kinech vidělo ve velké roli operetní hvězdy Evy Marchal v muzikálu ZPĚVÁK Z MEXIKA (Le chanteur de México, 1956), nutno ale dodat, že na mimořádném úspěchu tohoto filmu měl podíl především tehdy populární zpěvák Luis Mariano v titulní roli.

Její popularita přesáhla hranice Francie a točila i v Německu, Británii nebo Španělsku, po pádu Peronova režimu se mohla vrátit i do Argentiny, kde v letech 1955-1956 natočila tři filmy, jejím novým domovem se ale již stala Francie. Sama Tilda Thamar nebyla spokojena s tím, že ve Francii hrála jen v průměrných filmech, kritici navíc zoufali nad její francouzštinou, o jejích půvabech ale nikdo nepochyboval. Kromě filmu se tak v padesátých letech po celé Evropě objevovala i na titulních stránkách časopisů. Léta ale přibývala a přezdívka „sexbomba z Argentiny“ se pomalu stávala minulostí. Francouzskou kinematografii ovládla nová vlna, a i když například François Truffaut ji obdivoval jako krásnou ženu, pro její herecký typ již nebylo místo. Před kamerou se objevila po sedmileté přestávce ve francouzsko-německém dramatu NA CUCKY (À belles dentes, 1966), kde však již jen sekundovala hercům nastupující generace.