Michel Duplaix 91 let

Michel Duplaix se dnes již řadu let a úspěšně věnuje sochařství, předtím byl ale hercem a na své konto nastřádal početnou a i z našeho pohledu zajímavou filmografii. Od dětství se zajímal o výtvarné umění, studoval ale práva, během studií se nicméně v pařížské Latinské čtvrti setkával s umělci. Ke své první malé roli na jevišti se dostal náhodou, další shodou okolností pak brzy pokročil k větším hereckým úkolům. Na přelomu 50. a 60. let byl již profesionálním hercem a nedlouho nato vstoupil i před kamery, nejprve to bylo v televizní adaptaci Goethova dramatu EGMONT (1961), v témže roce malou rolí debutoval i ve filmu (KŮŽE A KOSTI – La peau et les os, 1961).

Zvláště vytíženým filmovým i televizním hercem byl Michel Duplaix na přelomu 60. a 70. let, kvůli rodinným problémům se ale poté jeho kariéra dostala do útlumu. Proto s vděčnosti přijal fakt, že si na něj opět vzpomněl Louis de Funès a ve filmu RABÍN JÁKOB (Les aventures de Rabbi Jacob, 1973) dostal menší roli policejního inspektora na letišti Orly. V téže době se objevil také jako přednosta stanice v hodnotném válečném dramatu VLAK (Le train, 1973). Později hrál často v kriminálních televizních seriálech nebo v televizních adaptacích divadelních her a literárních předloh. Opět s Jeanem Gabinem se setkal v menší úloze novináře v komedii SVATÝ ROK (L’année sainte, 1976), dvakrát filmoval také s populární skupinou Les Charlots a opět postava inspektora v komedii BAŽANTI KONTRA DRAKULA (Les Charlots contre Dracula, 1980) byla jednou z jeho posledních ve filmu.

Na jevišti stál naposledy v roce 1989, v televizi ukončil své angažmá o dva roky později, od té doby se zdržuje v soukromí a věnuje se své dávné vášni, sochařství. Nejčastěji pracuje s bronzem, svá díla s úspěchem vystavuje a obdržel již i několik prestižních cen. I když v sochařství nachází plné uspokojení, rád a s úctou vzpomíná na svou třicetiletou práci u filmu, televize a divadla.