Jacques Monod (1918 - 1985)

Ve více než sedmdesáti filmech hrál francouzský herec Jacques Monod často právníky, policisty, důstojníky nebo úředníky, vytížený byl také v divadle a televizi. Narodil se v Casablance v Maroku, kde jeho otec působil jako veterinář, zároveň byl armádním důstojníkem. Jacques studoval v Paříži, po absolvování vojenské služby se vrátil do Maroka, kde začal účinkovat v rozhlasu, později zformoval vlastní divadelní společnost. Za druhé světové války musel znovu narukovat a v roce 1944 byl zraněn v Itálii.

V padesátých letech Jacques Monod stále častěji dostával nabídky k filmování, častěji jej před kameru přizval například režisér Denys de la Patellière, s nímž natočil osm filmů. Hrál například lékaře (MANŽELSTVÍ TEREZY ÉTIENNOVÉ – Thérèse Etienne, 1958), ministra financí (BURZIÁNI – Les grandes familles, 1958),  předsedu soudu (LUČNÍ ULICE – Rue des prairies, 1959), advokáta (NEVÍTANÝ DĚDIC – Le bateau d’Émile, 1962), objevil se i v de la Patellièrových historických filmech (PODIVUHODNÉ DOBRODRUŽSTVÍ MARCA POLA – La fabuleuse aventure de Marco Polo, 1962; DRAHOUŠEK KAROLÍNA – Caroline chérie, 1968).

V některých z výše uvedených filmů hrál Monod spolu s Jeanem Gabinem, s nímž se pak setkal ještě jako průmyslník (VE ZNAMENÍ BÝKA – Sous le signe du taureau, 1969) a prokurátor (DVA MUŽI VE MĚSTĚ – Deux hommes dans la ville, 1973). Typově podobné role hrál Jacques Monod i v řadě dalších filmů, co se týče režisérů, připomeňme také pět společných natáčení s Edouardem Molinaro. Jejich prvním společným filmem byl SVĚDEK VE MĚSTĚ (Un témoin dans la ville, 1959), kde hrál Monod opět právníka. Mimoto točil Monod také s Truffautem, Vadimem nebo Cayattem. Ve filmu CIZINEC (Lo straniero, 1967) slavného italského filmaře Luchina Viscontiho hrál vězeňského dozorce.

Od konce padesátých let pracoval Jacques Monod také pro televizi, kde postupem doby hrál v řadě seriálů, převážně kriminálních a historických. Připomeňme alespoň postavu kapitána Smolleta, kterou ztvárnil v německém seriálu OSTROV POKLADŮ (Schatzinsel, 1966-1967) nebo policejního prefekta ze seriálu DOBRODRUŽSTVÍ ARSENA LUPINA (Arsène Lupin, 1973-1974). I když v 60. a 70. letech pracoval pro film a televizi několikrát ročně, stále hrál i divadlo, například v inscenacích Sladké ptáče mládí (Théâtre de l’Atelier, 1971) nebo Svatá Jana (Théâtre des Célestins, 1973). Naposledy stál na jevišti v roce 1980.