Jennifer Jones (1919 - 2009)

"Matka mi říkala, nikdy nic nevysvětluj, nikdy si nestěžuj. Už jako mladá herečka jsem se rozhodla, že nebudu nikdy podávat osobní rozhovory, jelikož mi jsou nepříjemné.“

Poté co s Walkerem propadli u kamerových zkoušek v Paramount Pictures, rozhodli se vrátit do New Yorku. Zatímco Robert zde našel stálou práci v rozhlase, Phylis během hledání hereckých příležitostí na část úvazku předváděla klobouky pro Powersovu agenturu. Když se dozvěděla o zkouškách do hlavní role Claudie pro stejnojmenný film podle veleúspěšné hry Rose Frankena, představila se v newyorské pobočce producenta Davida O. Selznicka (JIH PROTI SEVERU, 1939), odkud však v slzách utekla poté, co se domnívala, že neuspěla. Na Selznicka, který byl zkoušce přítomen, však udělala dojem dostatečně silný na to, aby jí nechal zavolat zpátky. Po rozhovoru podepsala sedmiletou smlouvu.

Byla připravována na roli hvězdy, dostala nové jméno: Jennifer Jones. Režisér Henry King byl unešen jejími testy pro roli Bernadette Soubirousové do filmu THE SONG OF BERNADETTE (1943) - získala roli, po které toužily stovky jiných. V roce 1944, v den svých 25. narozenin, získala za svůj výkon v “Bernadetě“ cenu Akademie pro “nejlepší herečku“ a také Zlatý glóbus. Její přítelkyně, Ingrid Bergmanová, byla v tomtéž roce nominována ve stejné kategorii za výkon v dobrodružné romanci s Gary Cooperem KOMU ZVONÍ HRANA (1943). Jonesová se přitom Bergmanové omlouvala, ta prý ale tehdy jen opáčila "Ne, Jennifer, tvoje Bernadeta byla lepší než moje Marie." Další rok to pak byla právě Jonesová, která předávala sošku pro “nejlepší herečku“ Bergmanové za předvedení v Cukorově thrilleru PLYNOVÉ LAMPY (1944).

Během následujících dvou dekád se Jonesová objevovala v pestré paletě rolí, které jí dohodil Selznick. Hezká a vnímavá tmavovláska s širokým repertoárem měla u diváctva úspěch. Prvotní image “světice“ (Bernadette) bylo v ostrém kontrastu s rolí provokativní míšenky v Selznickově kontroverzním westernovém dramatu SOUBOJ NA SLUNCI (1946). K jejím dalším památným filmům se řadí válečné drama KDYŽ JSI ODEŠEL (1944), komedie CLUNY BROWN (1946), PORTRÉT JENNIE (Portrait of Jennie, 1948), PANÍ BOVARYOVÁ (Madame Bovary, 1949), romantické drama CARRIE (1952), BEAT THE DEVIL (1953), JE KRÁSNÉ LÁSKU DÁT (1955) nebo SBOHEM, ARMÁDO (1957).