Édouard Delmont (1883 - 1955)

Francouzský herec Édouard Delmont se na domácí půdě zviditelnil především početnou spoluprací s významným režisérem Marcelem Pagnolem, u nás jej můžeme znát spíše až z několika filmů závěru jeho herecké dráhy. Delmont pocházel z Marseille, jeho vlastní jméno bylo Édouard Autran, v rodinné tradici začínal původně pracovat jako kovář, později se stal technikem divadla Alcazar v Marseille. Tady prošel několika profesemi a nakonec se koncem první světové války stal hercem. Tehdy také přijal umělecké jméno Delmont, které vzniklo modifikací názvu kostela Notre-Dame du Mont, v jehož blízkosti se narodil.

Opět ve spolupráci s Pagnolem se před kamerou poprvé brzy setkal s dalším slavným jihofrancouzským rodákem Fernandelem a v jejich prvním společném filmu ANGÈLE (1934) hrál poměrně velkou roli zemědělce Amédéa. Točil také s Jeanem Renoirem, jako rolník Cabri se objevil v historickém filmu o vzniku francouzské národní hymny MARSEILLAISA (La Marseillaise, 1938). Ve stejném roce rozšířil svou filmografii o další umělecky významný film NÁBŘEŽÍ MLH (Quai des Brûmes, 1938), kde hrál hostinského, rolí rybáře Maillefera přispěl i do dalšího Pagnolova hodnotného filmu PEKAŘOVA ŽENA (La femme du boulanger, 1938); také toto byl jeden ze společných filmů s Raimu.

Vzhledem k tomu, že Delmont točil několikrát do roka – a to zvláště za druhé světové války – je jasné, že se nevyhnul ani průměrné produkci sentimentálních příběhů a nenáročných veseloher. Z častějších setkání s Fernandelem připomeňme komedii CESTA DO JINÉHO SVĚTA (L’héritier des Mondésir, 1942), v níž se objevil jako majordomus Firmin, velkou roli hrál i ve Fernandelově vlastní režii filmu PROSŤÁČEK (Simplet, 1942). Z jiných žánrů uveďme kriminálku KOMISAŘ MAIGRET ZASAHUJE (Picpus, 1943), která byla ve své době uvedena i v našich kinech. Roli otce hlavního hrdiny, horníka Noëla, hrál Delmont v dalším ambiciózním filmu PEKELNÉ ÚDOLÍ (Le val d’enfer, 1943).

Po válce filmoval Delmont o poznání méně, pozornost si ale zaslouží obnovená spolupráce s Marcelem Pagnolem, v jehož filmu DOPISY Z MÉHO MLÝNA (Les lettres de mon moulin, 1954) dostal hlavní roli v jedné z povídek. Své poslední filmy – známé i u nás – natočil Delmont opět s populárním Fernandelem. Jako málem pohřbený a překvapivě obživlý doktor Spiletti se objevil v komedii NÁVRAT DONA CAMILLA (Le retour de Don Camillo, 1953). Ve filmu BERÁNEK S PĚTI NOHAMA (Le mouton à cinq pattes, 1954) – kde Fernandel hrál šest rolí – dostal Delmont jednu z hlavních postav doktora Bollèna, který má za úkol shromáždit kdysi slavná paterčata pro účast na slavnosti v rodném městě.