Michel Vitold (1915 - 1994)

Na svém kontě má poměrně početnou filmografii, celý život byl významnou osobností divadla, přesto je francouzský herec Michel Vitold u nás prakticky neznámý. Pocházel z Ukrajiny, ale ve věku deseti let spolu s rodiči odešel do Francie. Původně v církevní škole studoval francouzštinu, ale velmi brzy školu opustil a vystřídal různá zaměstnání. Dvakrát se neúspěšně pokusil o studium na konzervatoři, nakonec se dostal do hereckých kurzů René Simona, uměleckou průpravu mu poskytli také známí herci jako Charles Dullin nebo Raymond Rouleau.

Po válce se Michel Vitold pokusil i o divadelní režii a v různých divadlech uvedl Sartrovy hry Mrtví bez pohřbu a Za zavřenými dveřmi. Jako herec začal spolupracovat také s významným režisérem Jeanem Vilarem a pod jeho vedením hrál v Shakespearových hrách na festivalu v Avignonu. V různých žánrech nadále hrál i vedlejší role ve filmech, v životopisných snímcích i fiktivních historických příbězích se několikrát objevil v historickém kostýmu, arcivévodu Jana Salvatora hrál v Delannoyově filmu TAJEMSTVÍ MAYERLINGU (Le secret de Mayerling, 1949). V padesátých letech se stále častěji věnoval divadelní režii.

K počátkům Vitoldovy spolupráce s televizí uveďme Renoirův snímek ZÁVĚŤ DOKTORA CORDELIERA (Le testament du Docteur Cordelier, 1959), který se nakonec dostal i do kin (Vitold tu hrál jednu z hlavních rolí psychoanalytika doktora Séverina). Svou filmografii v této době Vitold rozšiřoval o kriminální žánr, v Gabinově filmu PŘÍPAD KOMISAŘE MAIGRETA (Maigret et l’affaire Saint-Fiacre, 1959) hrál abbé Jodeta, zápornou postavu barona von Krantze ztvárnil v detektivce ARSENE LUPIN KONTRA ARSENE LUPIN (Arsène Lupin contre Arsène Lupin, 1962), další podobně laděnou úlohu zkorumpovaného bankéře Favrauxe odehrál ve filmu JUDEX (1963).

Středně velké role dostal i v dalších, ovšem již zapomenutých filmech z přelomu 50. a 60. let. Později byl ale kromě divadla především zaměstnaným televizním hercem. Začínal v dobrodružných seriálech (KORZÁŘI – Corsaire et flibustiers, 1966; LAGARDÈRE, 1967), hlavní role mu přinesly televizní adaptace divadelních her ruské klasiky (STRÝČEK VÁŇA – Oncle Vania, 1962; RACEK – La mouette, 1966; VIŠŇOVÝ SAD – Le cerisarie, 1972). Dějově důležitou roli krále Ludvíka XI. hrál v historickém seriálu QUENTIN DURWARD (1971) režiséra Gillese Grangiera. Z další spolupráce s filmem připomeňme vyšetřovatele Smolu, jehož hrál po boku Yvese Montanda ve zpracování úseku československých dějin z padesátých let DOZNÁNÍ (L’aveu, 1970).