Marcel Pérès (1898 - 1974)

Bohatou filmografii francouzského herce Marcela Pérèse zahajuje a uzavírá role mnicha ve dvou slavných filmech. Mezi tituly NAPOLEON (Napoléon, 1927) a PŘELUD SVOBODY (Le fantôme de la liberté, 1974) uběhlo bezmála půl století a během této doby Marcel Pérès odehrál bezmála 180 vedlejších rolí, pracoval také v televizi a samozřejmě hrál i divadlo. Narodil se jako Marcel Farenc ve starobylém městečku Castelsarrasin na jihu Francie. Jeho otec byl kadeřníkem, zemřel ale záhy a matka později žila s Paulem Pérèsem, který vedl vlastní divadelní kočovnou společnost.

Mezitím začali Pérèse vyhledávat četní režiséři a jen v roce 1938 hrál ve čtrnácti filmech různých žánrů. Tehdy se stal i divadelním hercem a často účinkoval na scéně Théâtre des Ambassadeurs, později hrál pod režijním vedením André Barsacqua na různých jevištích ve hrách Jeana Anouilha. Z jeho válečné filmografie připomeňme alespoň slavnou kriminálku VRAH BYDLÍ V Č. 21 (L’assassin habite… au 21, 1942), kde hrál inspektora Ballandieu, poměrně velkou příležitost mu poskytl režisér Jacques Becker v rodinné venkovské kronice TVRDOHLAVCI (Goupi mains rouges, 1943).

Krátce po válce obohatil vedlejšími rolemi další zásadní filmy té doby (DĚTI RÁJE – Les enfants du paradis, 1945; PANIKA – Panique, 1947; PAN VINCENT – Monsieur Vincent, 1947; MILENCI Z VERONY – Les amants de Vérone, 1949), znovu točil také Jeanem Gabinem a v roli jeho přítele Paulota se objevil ve filmu MARTIN ROUMAGNAC (1946). Celkem desetkrát přizval Pérèse před kameru významný režisér André Cayatte, v justičním dramatu SPRAVEDLNOSTI JE UČINĚNO ZADOST (Justice est faite, 1950) hrál soudce Evarista Malingré. Stejné jméno nesly i Pérèsovy postavy v dalších Cayattových filmech (VŠICHNI JSME VRAHOVÉ – Nous sommes tous des assassins, 1952; PŘED POTOPOU – Avant le déluge, 1954).

I když v jeho filmografii převažuje dramatický žánr, hrál také v komediích nebo historických filmech (TŘI MUŠKETÝŘI – Les trois mousquetaires, 1953; SYN SLADKÉ CAROLINE – Le fils de Caroline chérie, 1955). Skutečnou postavu negramotného ševce Simona, který v době revoluce dostal do péče následníka trůnu, hrál v životopisném filmu MARIE ANTOINETTA, KRÁLOVNA FRANCIE (Marie Antoinette, la reine de France, 1956). Na místě je připomenout i další společné filmy s Jeanem Gabinem, v nichž se objevil jako kadeřník (BENZIN A OLEJ – Gas-oil, 1955), námořník (KREV V HLAVĚ – Le sang à la tête, 1956) nebo kostelník (PŘÍPAD KOMISAŘE MAIGRETA – Maigret et l’affaire Saint-Fiacre, 1959).