Emma Baron (1904 - 1986)

Italská herečka Emma Baron začínala v divadle, později odehrála bezmála sedmdesát vedlejších filmových rolí. Narodila se jako Emma Bardon v Trevisu na severu Itálie, původně studovala literaturu, tíhla ale k divadlu a začala hrát s různými společnostmi, do svého souboru ji pak angažovala významná divadelní herečka Maria Melato, později hrála po boku další slavné divy Marty Abby.

Ve filmu se tehdy Emma Baron objevovala jen výjimečně, za války dvakrát točila s komerčně úspěšným režisérem Mariem Camerinim (SNOUBENCI – I promessi sposi, 1941; MŮJ ŽIVOT PRO TEBE – Una storia d’amore, 1942). I když se nevzdávala divadla, až po válce se stala vytíženou filmovou herečkou, její doménou byly hlavně role matek hlavních hrdinů v různých žánrech a kvalitativně kolísavých projektech. Připomeňme ale její postavu majitelky hotelu ve filmu ZÁZRAKY SE DĚJÍ JEN JEDNOU (Les miracles n’ont lieu qu’une fois, 1951), vedlejší roli paní Bacciové pak dostala v Monicelliho snímku OTCOVÉ A SYNOVÉ (Padri e figli, 1957).

Na přelomu padesátých a šedesátých let odehrála Emma Baron řadu rolí v tehdy oblíbeném žánru sandálu a meče, ve filmu THÉSEUS PROTI MINOTAUROVI (Teseo contro il Minotauro, 1960) byla matkou Ariadny (Rosanna Schiaffino), titulní hrdina Maciste (Gordon Scott) byl jejím synem v hororu MACISTE PROTI UPÍRŮM (Maciste contro il vampiro, 1961). Z průměru produkce tohoto typu vyniká mezinárodně obsazený film PILÁT PONTSKÝ (Ponzio Pilato, 1962), kde hrála thébskou královnu Dirké, mihla se i v dalších podobně koncipovaných snímcích (DAVID A GOLIÁŠ – David e Golia, 1960; BARABÁŠ – Barabba, 1961).

Počátkem šedesátých let obohatila Emma Baron svou filmografii o vedlejší role ve dvou dodnes uznávaných filmech natočených podle literární předlohy (HORALKA – La ciociara, 1960; STATEK – La viaccia, 1961). Později hrála podružné postavy ve filmech dalších dobově oblíbených žánrů, jako byly například westerny, její filmografii uzavírá role matky představené v komedii ŽHAVÉ NOCI DONA GIOVANNIHO (Le calde notti di Don Giovanni, 1971).