Barbara Stanwyck (1907 - 1990)

„Nejlepší z těch, které nikdy nezískaly Oskara“.

Koncem dvacátých let se krátce živila i jako modelka, stáhle ji to však táhlo k šoubyznysu a v roce 1926 si konečně splnila svůj sen – vystupovala v Hudson Theatre. Drama „The Noose“ se stalo jedním z hitů sezóny. Hrála spolu s Rexem Cherrymanem a Wilfredem Lucasem a mezi Cherrymanem a Stanwyckovou se údajně vytvořil romantický vztah, který ale netrval dlouho: v roce 1928 Cherryman ve třiceti umírá na dovolené v Le Havre na sepsi. Její vystoupení v „The Noose“ vyvolalo bouřlivé ovace a producent Bob Kane ji vybídl ke zkoušce pro svůj nový němý film BROADWAY NIGHTS (1927). Získala v něm jen menší roli tanečnice, o hlavní post přišla, jelikož na zkoušce nebyla schopna plakat. Tak se zrodila její filmová kariéra.

Ke svému uměleckému jménu přišla takto: když jí v roce 1926 její přítel představil Willardu Mackovi, který v té době zrovna obsazoval svoji hru „The Noose“, Willard vycítil, že z této herečky jednou něco bude a věřil, že ke změně image potřebuje v prvé řadě výrazné hvězdné jméno. Náhodou si všiml plakátu ke hře „Barbara Frietchie“, která tehdy běžela a ve které hrála Jane Stanwycková. Tak se z Ruby Stevensové stala Barbara Stanwycková (zazářila a Mack pak dokonce přepsal scénář, jen aby jí mohl dát významnější roli).

Stanwycková, která se vyznačovala chraplavým hlasem, si zahrála téměř ve sto filmech a za svá předvedení byla čtyřikrát nominována na hlavní ženskou hereckou cenu Akademie: za drama STELLA DALLAS (1937), za romantickou komedii s Gary Cooperem BALL OF FIRE (1941) v režii Howarda Hawkse (roli vzala poté, co ji odmítla Ginger Rogersová), za skvělou mysteriózní „krimi-noir“ POJISTKA SMRTI (1944) Billyho Wildera (podle mnohých – a podle procentuálního hodnocení na těchto webových stránkách – vůbec nejlepší film-noir, sedm oskarových nominací) a za thriller na motivy rozhlasové hry SORRY, WRONG NUMBER (1948) s Burtem Lancasterem. Vyšší mocí však soška pokaždé připadla do rukou některé jiné (v roce 1982 ale přece jen cenu Akademie obdržela, a sice čestnou, za „vyjímečnou kreativitu a jedinečný přínos hereckému umění“).