Jimmie Walker 76 let

Symbolizoval americký sen o úspěchu ze 70. let – bývalý kluk z ghetta, který se proslavil vtipkováním v televizi. Jimmie Walker byl ve svém živlu, když hrál rozverného, zářivě zubatého J. J. Evanse v populárním sitcomu Good Times (1974), který se nesl v městském stylu, a žil si velmi dobře. Po skončení seriálu se však opět přihlásila realita. Přesto všechno se nezničil jako jiní před ním a nadále se těšil komediální kariéře, která se blížila čtyřem desetiletím.

Na Silvestra 1967 debutoval jako předskokan militantní básnické skupiny The Last Poets a měl takový úspěch, že se skupinou vydržel rok a půl, než začal budovat a pilovat své vystoupení ve stylu jive. Jednou si Jimmieho v jednom manhattanském klubu všiml komik David Brenner, který ho spolu s dalšími (například Freddiem Prinzem) doporučil Buddovi Friedmanovi a jeho Improv stage v New Yorku. Jimmie se nakonec stal jeho pravidelným členem. V televizní estrádě se poprvé objevil v pořadu Jacka Paara a jeho úspěšné vystoupení v roce 1972 ho vyneslo mezi hlavní hvězdy.

Tým Normana Leara si ho rychle prověřil a prakticky na stříbrném podnose mu přinesl hvězdnou slávu v seriálu Good Times, který byl spin-offem postavy Esther Rolle z populárního seriálu Maude (1972). Hubený, energický a mladistvě vyhlížející Jimmie se se svou neškodnou drzostí a chováním stal okamžitě hitem, přestože mu bylo 27 let a hrál dospívajícího syna Rolle. Jeho hláška: „Dyn-o-mite!“ se stala oblíbenou součástí americké mluvy. Jimmie se stal tak významnou osobností, že ho časopis Time označil za „komika desetiletí“. Na trhu se brzy objevilo oblečení, opasky, a dokonce i mluvící panenka, která jeho známou frázi vyřkla. Ke zděšení ostatních aktérů seriálu mu jeho přehnaná postava ukradla hlavní pozornost a posunula dobře míněný směr pozitivního obrazu černošské rodiny do mnohem širší a stereotypní karikatury. To vyvolalo neshody mezi ostatními herci a oba dospělí představitelé hlavních rolí, Esther Rolle a John Amos, ze seriálu odešli (Rolle se později vrátila). Přesto se seriálu podařilo vydržet šest sezón.

V té době Jimmie využil své stále rostoucí popularity a objevoval se v hlavních vysílacích časech (The Love Boat, Fantasy Island a v herních pořadech The Match Game, Tattletales. V Las Vegas se z něj stal horký artikl, a dokonce vydal nejprodávanější komediální album nazvané samozřejmě „Dyn-o-mite!“. Jeho pokus o filmovou slávu přišel s vedlejší rolí ve filmu Udělejme to znovu (1975) se Sidneym Poitierem a Billem Cosbym, komedii, v níž se objevil i jeho televizní otec John Amos. Jimmie zde vystupoval jako velmi nepravděpodobný boxer s vychrtlým tělem, kterého prosazovali Poitier a Cosby. Jakkoli byl příjemný, k dalším významným filmovým nabídkám tato role nevedla. Většina jeho pozdějších filmů byly hostující role nebo camea v parodiích, jako například ve filmu Připoutatejte se, prosím! (1980), frankensteinovském převzatém filmu Monster Mash: The Movie (1995) a parodii na slashery Vím, co jsi dělal minulý pátek 13. (2000).