Rudolf Hrušínský nejst. (1897 - 1956)

Rudolf Hrušínský nejstarší se narodil 14. dubna 1897 v Liboci majiteli statku jako Rudolf Böhm. V 15 letech však utekl z domova ke kočovným hereckým společnostem (např. Sedláčkova společnost). Na různých scénách mladý Rudolf prodělal tu nejužitečnější hereckou školu. Ke konci 10. let přišel ke společnosti Václava Červíčka – Budínského. V roce 1920 se oženil s dcerou majitele, mladou Hermínou Červíčkovou – Budínskou (1901 – 1989) a narodil se jim syn, známý český herec Rudolf Hrušínský st. (1920 – 1994). V hereckých šlépějích pokračují i Hrušínského vnuci Rudolf Hrušínský ml. (*1946) a Jan Hrušínský (*1955) a pravnuk Rudolf Hrušínský nejml. (*1970).

Rudolf Hrušínský nejstarší patřil k těm hercům, kteří se bez herecké školy museli naučit herectví za pochodu na prknech kočovných společností. Měl přirozený talent, přirozené herectví a dokázal úsporně zacházet s gesty, mimikou a zejména s hlasem. Nikdy se mu však nepodařilo dosáhnout výraznějšího uměleckého úspěchu a jak vidno, v Praze působil (s výjimkou Osvobozeného a Burianova divadla) na menších scénách. Do filmových ateliérů se poprvé dostal v roce 1937 (tedy stejně jako jeho syn). Úplně poprvé si zahrál kritika Tomíčka v životopisném filmu KAREL HYNEK MÁCHA (1937) režisérky Zet Molas.

Celkem pravidelně poté hrál až do konce 40. let. Za protektorátu ztělesnil dělníka Randáka ve válečném ZBOROVĚ (1938) J. A. Holmana a Jiřího Slavíčka, člena městské rady ve Slavíčkově komedii VZHŮRU NOHAMA (1938), redaktora v dramatu MUŽ Z NEZNÁMA (1939) Martina Friče, velitele městské brány v další Slavíčkově komedii HVĚZDA Z POSLEDNÍ ŠTACE (1939), člena maturitní komise ve Vávrově HUMORESCE (1939), tělocvikáře v komedii PROSÍM, PANE PROFESORE! (1940) Zdeňka Giny Hašlera, pantátu Davida v Cikánově komedii Z ČESKÝCH MLÝNŮ (1941), šichtáře na dole v dramatu PRO KAMARÁDA (1941) Miroslava Cikána, Václava Halouzka v komedii PANTÁTA BEZOUŠEK (1941) Jiřího Slavíčka a mlynáře Ryšavého ve Fričově EXPERIMENTU (1943).

Zestátněný český film Hrušínskému nejst. nabídl už jen několik drobných epizodek vrchního strážmistra v komedii TŘI KAMARÁDI (1947) Václava Wassermana, návštěvníka u starožitníka Bořivoje Kohouta (Jaroslav Marvan) ve Slavínského komedii POSLEDNÍ MOHYKÁN (1947), hejtmana v PODOBIZNĚ (1947) Jiřího Slavíčka, průvodčího ve vlaku v Krejčíkově VSI V POHRANIČÍ (1948) a zcela naposledy úředníka v komedii PAN NOVÁK (1949) Bořivoje Zemana.