Mahátma Gándhí (1869 - 1948)

"Jsou jisté skutky, z nichž uniknouti je nečekanou výhodou pro toho, kdo uniká, i pro jeho okolí. Jakmile se člověku vrátí vědomí správnosti, je vděčen božímu milosrdenství za záchranu."

Jeho mladická léta byla velice bouřlivá. Začal pochybovat o zákazu jedení masa a začaly se v něm formovat ideály reformy. Chtěl zrušit zákon o mase, aby byl národ silný a mohl se bránit Angličanům. Později Gándhího otec těžce onemocněl a on mu věnoval všechen svůj čas mimo školu. Jeho otec zemřel krátce po jeho šestnáctém roku. Gándhí v té době počal se svou ženou dítě, které po porodu zemřelo. Toto znamení bral jako trest za to, že polevil ve starosti o otce a nechal se zlákat chtíčem.

Vydal se do Anglie, která byla v průmyslovém a sociálním rozmachu. V té době již má děti a snaží se je vychovávat reformním způsobem. Měl děti velice rád, ale jeho výchova byla tvrdá. Učil je tělocviku, otužování i životosprávě, která byla v té době u Indů značně zanedbaná. Vyvinul podobnou teorii jakou později použilo divadlo Járy Cimrmana, tedy trestání sama sebe za hříchy svých svěřenců. Zde to oproti komedii skutečně fungovalo.

"Kdybych byl postaven před rozhodnutí mezi zbabělostí a násilím, zvolil bych násilí."