Lukáš Vaculík 61 let

Typ českého playboye slušňáka pro teenagery socialismu, který se postupem času prokousal až k rolím hrdinů středního věku a momentálně už i elegantně šedivějících tatínků. To je v kostce (a nadsázce) herecká kariéra Lukáše Vaculíka, muže, jehož tvář v osmdesátých letech zdobila nejeden dívčí pokojík, a který se v polovině devadesátých let (patrně s výrazným přičiněním své vlastní osoby) z časoprostoru českého showbusinessu nenápadně vytratil. A to platí vlastně doposud: na herce s kdysi mimořádnou popularitou se totiž až překvapivě zřídka zaměřuje bulvár a Vaculíkovi se daří udržovat si odstup od svého soukromí.

O dva roky později dostal Vaculík podobně laděnou příležitost, tentokrát ale bez Tofiho, zato s krminální zápletkou. A LÁSKA Z PASÁŽE (1984) se stala bez nadsázky hitem. Dobře to vystihuje jeden z recenzentů, který (bez ohledu na samotné hodnocení) lakonicky dodává: viděl to snad každý Čech. Zápletka točící se kolem party bytových zlodějů rámuje vztah Vaculíkova hrdiny se studentkou v podání Tatiany Kulíškové a Soukup si tehdy na režisérské židli troufl opět na noir ending po česku: zatímco Vítr v kapse nepřežije Tofiho postava, v pražských pasážích umírá Vaculík, jehož srazí na útěku před Veřejnou bezpečností jeden z bývalých parťáků žigulíkem.

Nijak spolu nesouvisející, přesto ve Vaculíkově kariéře zásadní "trilogii" pak završil KAMARÁD DO DEŠTĚ (1988). Další Soukup, další detektivka, tentokrát ale znovu společně s Tofim a hlavně s prvky komedie. Diváci se královsky bavili, kina praskala ve švech a ústřední hrdinové měli na krku přezdívky, které se už nikdy neměli zbavit...

A Vaculík přitom zdaleka nebyl jen "kamarádem do deště". Pravda, jeho role stojící mimo jeho osudovou soukupovskou triádu byly spíš nenápadné. Za pozornost stál už nesmělý žokej v Hubačově seriálu DOBRÁ VODA (1982), jenže stejně jako při Vaculíkově filmovém debutu Menšík, také jeho televizní premiéře vládl jiný herec: ve své nejspíš životní roli jím byl Petr Haničinec.