Harry S. Truman (1884 - 1972)   † 88 let

Harry S. Truman (8. května 1884 Lamar, Missouri – 26. prosince 1972 Kansas City, Missouri) byl 34. viceprezident a 33. prezident Spojených států amerických. V úřadu prezidenta vystřídal Franklina D. Roosevelta, který úřad zastával nejdéle ze všech prezidentů USA. Harry S. Truman úřad prezidenta zastával v letech 1945–1953. Jednalo se o velmi významné období, jelikož prezident Truman musel pokračovat v americkém válečném úsilí proti Japonskému císařství a současně musel po druhé světové válce čelit hrozbě komunismu, což na konci jeho funkčního období vyústilo v účast Spojených států ve válce v Koreji.

V roce 1922 byl Truman zvolen soudcem krajského soudu ve východním volebním okrsku Jackson v Missouri, což však nebyla funkce justiční, ale administrativní. V roce 1926 byl zvolen předsedou soudního senátu a do této funkce byl znovuzvolen v roce 1930. V roce 1933 byl Truman v Missouri jmenován ředitelem Federálního úřadu pro opětovné začlenění do zaměstnání. V roce 1935 byl zvolen senátorem za stát Missouri. Již tehdy byl stoupencem prezidenta Franklina D. Roosevelta. Jako senátor Truman v roce 1940 navštívil mnoho vojenských základen, kde byl konfrontován se špatným financováním. Truman se tak stal silným kritikem těchto aktivit a angažoval se pro změnu založením „Trumanovy komise". Účelem této komise bylo zajistit, že v americké vojenské produkci nebude docházet k plýtvání finančních prostředků a jejich neefektivnímu využívání. Tyto aktivity velmi zvýšily popularitu Harryho S. Trumana a dostaly jej např. na obálku časopisu Time. Pravdou je, že aktivity Trumanovy komise zachránily miliardy dolarů.

V roce 1945 se Harry S. Truman stává viceprezidentem. V této funkci však působí pouze 82 dnů. 12. dubna 1945 umírá prezident Franklin D. Roosevelt a Truman se tak stává jeho nástupcem. I když lze říct, že v této chvíli bylo nacistické Německo de facto poraženo, stejně jako jeho evropští spojenci, válka s Japonskem v Pacifiku nadále pokračovala. Prezident Truman byl postaven před nelehký úkol. Na papíře již byla připravena Operace Downfall skládající se z operací Olympic a Coronet. Tato operace představovala plán invaze na japonské území a jeho postupné dobytí. Tento scénář však počítal se stovkami tisíc mrtvých příslušníků amerických ozbrojených sil a miliony mrtvých Japonců. Tyto odhady byly racionálně uváženy mimo jiné s ohledem na japonské válečné odhodlání, které se mísilo s čirým fanatismem. Tato fakta tak přispěla k rozhodnutí ukončit duhou světovou válku jiným způsobem. Harry S. Truman rozhodl použít atomovou bombu, kterou v rámci Projektu Manhattan vyvinuli vědci pod vedením Roberta Oppenheimera. Za použití amerických bombardérů B-29 tak došlo k prvnímu válečnému využití jaderné zbraně. Cílem byly japonská města Hirošima a Nagasaki. Totální destrukce těchto měst a desítky tisíc obětí přiměly Japonsko ke kapitulaci. 2. září 1945 tak skončil největší konflikt v dějinách lidstva.

Pro poválečnou angažovanost Spojených států pod vedením Harryho S. Trumana můžeme použít synonymum „Trumanova doktrína". V návaznosti na tuto doktrínu vzniká v roce 1948 Marshallův plán. Plán, pojmenovaný podle jeho tvůrce a iniciátora ministra zahraničí George C. Marshalla, počítal s hospodářskou pomocí poválečné Evropě. Státy západní Evropy, které (na rozdíl od států východní Evropy pod vlivem Sovětského svazu) plán přijaly, tak dokázaly uvést do pohybu své válkou zničené ekonomiky a průmysl. Smyslem Trumanovy doktríny však nebyla pouze hospodářská pomoc, ale také zadržování expanze komunismu. Podíl na této iniciativě měl do jisté míry také Winston Churchill, který varoval před vlivem Sovětského svazu a rozšiřováním komunismu. Toto období můžeme označit za počátek Studené války.