Miroslav Homola (1909 - 1983)

Miroslav Homola, celým jménem Miroslav Dušan Homola, se narodil 25. listopadu 1909 v Praze. Nastoupil a absolvoval roku 1934 pražskou Státní konzervatoř a již za studiích hrál v avantgardním Divadle mladých a statoval v Národním divadle. Za svůj život působil v Městském divadle v Plzni (1935 až 1937), Národním košickém divadle (1937 – 1939), Divadle u Karlova mostu (1939 – 1940), Městském kladenském divadle (1941 – 1943), Vinohradském divadle (1943 – 1950) a Městských divadlech pražských (1950 – 1980), z nichž odešel na odpočinek.

Homola byl zezačátku skvělým představitelem milovnických a později charakterních komických postav. Svoje pěvecké umění předvedl také v různých operetách. Jeho ukázněnou mimiku, klidný projev a pomalou gestikulaci měli diváci možnost shlédnout například v inscenacích „Neapol, město miliónů“, „Námluvy“, „Hodinový hoteliér“ či „Dvě noci s dívkou“. Se svojí manželkou, baletkou Národního divadla, měl dceru, také herečku, Danu Homolovou (*1951).

V naší kinematografii se prvně zjevil jako epizodista ještě v němém nedochovaném Martenově a Vielově snímku DŽUNGLE VELKOMĚSTA (1929). Po jedenácti letech se za okupace stal v několika snímcích inteligentním mužem a milovníkem z lepší společnosti: ing. Jareš (ŠTĚSTÍ PRO DVA), MUDr. Petr Dvořák (KONEČNĚ SAMI), Karel Ryneš (ADVOKÁT CHUDÝCH), policejní komisař (BLÁHOVÝ SEN), Jakub Garden (NEVIDĚLI JSTE BOBÍKA?) a podvodník Kofila (PAKLÍČ). V této době, respektive v roce 1940, mu režisér Miroslav Cikán svěřil jeho životní roli – dvojroli dobráka Karla Pelikána a zlého podvodníka Slámy v detektivní komedii PELIKÁN MÁ ALIBI.

Po okupaci již na něho zbývaly různé malé epizodní postavy v desítkách filmů: V HORÁCH DUNÍ (Kurt Sowak), PRŮLOM (aktuár Podraský), NIKOLA ŠUHAJ (Sopko), PŘÍPAD Z – 8 (Mádl), KRAKATIT (Jirka Tomeš), KARIÉRA (Přikryl), NĚMÁ BARIKÁDA (záškodník Walter), ANNA PROLETÁŘKA (Zubr), NEJLEPŠÍ ČLOVĚK (číšník Alois), DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (voják s injekcí), POSLUŠNĚ HLÁSÍM (sluha Kunert), MSTITEL (pouťový vyvolávač), FLORIÁN (komorník), MARATÓN (německý pobočník), HVĚZDA (Říha), ĎÁBELSKÉ LÍBÁNKY (zaměstnanec), PĚNIČKA A PARAPLÍČKO (číšník), VRAŽDA V HOTELU EXCELSIOR (zástupce ředitele), SLAMĚNÝ KLOBOUK (lékař), „JÁCHYME, HOĎ HO DO STROJE!“ (vyvolávač kondiciogramu), TÍM PÁDEM (kronikář – kronikářovu dceru zde vytvořila jeho skutečná dcera Dana), KŘTINY (myslivec), PŘÍŠTĚ BUDEME CHYTŘEJŠÍ STAROUŠKU...! (vedoucí obchodu) a další. Jeho tři poslední snímky ANDĚL S ĎÁBLEM V TĚLE (1983), OČI PRO PLÁČ (1983) a RADIKÁLNÍ ŘEZ (1983) měli premiéru až po jeho smrti.