Leopolda Dostalová (1879 - 1972)

Dcera herečky Marie Horské vychodila obecnou školu v Poděbradech a měšťanku v Mělníku. Ochotnicky začínala v Poděbradech a herectví studovala u Hany Kvapilové. První profesionální angažmá získala v roce 1899 ve smíchovské Aréně. Už v roce 1901 přišla nabídka z Národního divadla, kterou pochopitelně přijala. V roce 1922 přešla do divadla na Vinohradech, odkud byla propuštěna pro neuposlechnutí příkazu ředitele. V roce 1924 se vrátila do Národního divadla, nicméně za nacistické okupace byla předčasně penzionována (1942). Do zlaté kapličky se vrátila po válce v roce 1945 a na její scéně vystupovala ještě jako důchodkyně do roku 1969. Až do neuvěřitelných 92 let vystupovala v Divadle za branou (1969 - 1971). Z Dostalové postupem času rostla velká tragédka se sklonem k heroickému patosu. Její altový hlas, bez jakéhokoliv zjemňujícího přibarvení a strohá monumentální gesta z ní učinily velkou tragickou herečku, o které současní kritici hovoří jako o jedné z největších českých hereček. I ve vysokém věku dokázala Dostalová růst, proměňovat se a nadále čerpat nové podněty ze života, o čemž svědčí její plodná spolupráce s nesrovnatelně mladším tvůrčím kolektivem ve svém posledním angažmá v Divadle za branou. Role, které Dostalová za celý svůj život vytvořila na divadle se dají jen těžko spočítat. Jmenujme například Matku (Čapek), Elektru (Sofokles), matku (Vojnovič - Smrt matky Jugovičů) nebo kněžnu Ludmilu (Tyl - Drahomíra a její synové). Není bez zajímavosti, že Karel Čapek napsal svoji slavnou Matku právě pro Leopoldu Dostalovou.

I přes svůj vysoký věk se Dostalová důvěrně seznámila s novým médiem - televizí. Televizní diváci ji mohli například vidět v roli babky v LUCERNĚ, v roli zlé a zatrpklé tety Karolíny v inscenaci románu Jaroslava Havlíčka NEVIDITELNÝ, nebo v televizním zpracování JANA HUSA a ve hře KONEC VELKÉ EPOCHY. Kromě toho vystupovala Dostalová ve vzpomínkových a zábavných pořadech Československé televize. Úplně poslední její rolí byla stařenka v televizní adaptaci dramatu MARYŠA z roku 1971. 

Leopolda Dostalová byla sestrou herce a režiséra Karla Dostala a režiséra a spisovatele Adolfa Dostala. Provdána byla dvakrát. Poprvé za pěvce Václava Klimenta a po jeho smrti se vdala za sochaře Karla Dvořáka. Dvakrát získala titul laureátky státní ceny (1924 a 1946) a jako jedna z prvních obdržela titul Národní umělkyně (1947). Od roku 1958 byla nositelkou Řádu práce.