Jerry Schatzberg 96 let

Mezi talentovanými filmaři, kteří se v 70. letech postarali o renesanci amerického filmu, zastával Jerry Schatzberg výjimečné postavení. Jako režisér debutoval až ve svých třiačtyřiceti letech - a prostředí, které ho formovalo, nemělo nic společného s Italoameričany typu Francise Forda Coppoly, Martina Scorseseho či Michaela Cimina.

Intimní a intenzivní charakter Schatzbergových fotografií, balancující mezi opravdovostí okamžiku a rafinovanou koncepcí, pronikl i do jeho filmů. Do raného portfolia Nového Hollywoodu se obtiskl třemi snímky, charakterizujícími jak společenskou situaci přelomu 60. a 70. let, tak stylotvorné proměny inspirované nejrůznějšími, domácími i evropskými vlivy. Psychologický příběh bývalé modelky Žena s tajenkou (1970), drogové drama Panika v Needle Parku (1971) a tragikomedie Strašák (1973) představují intimnější variantu buřičských postojů Roberta Altmana, Hala Ashbyho nebo Arthura Penna. V centru Schatzbergovy láskyplné pozornosti se ocitají ztracené, zraněné postavy bojující o přežití, jejichž odcizení odráží společenskou deziluzi jisté části Ameriky, znechucené znovuzvolením prezidenta Nixona a pokračující válkou ve Vietnamu.

Politické téma zaznělo zřetelněji v pozdějších Schatzbergových filmech Svedení Joea Tynana (1979) či Znovu na cestě (1980), které se setkaly s dobrým kritickým ohlasem. Na výsluní pozornosti se vrátil pozoruhodným dramatem Reunion (1989). Potřebu přehodnotit jeho historický význam charakterizuje i nedávné úspěšné uvedení restaurované verze jeho debutu Žena s tajenkou.