Jára (Jaroslav) Kohout se narodil 9. prosince 1904 v Praze. Narodil se do dobře situované rodiny úředníka pražské kaolínky. Učil se hře na housle a tanci. Jako ochotník stanul na divadelních prknech v osmi letech. V sedmnácti letech při studiu vinohradské reálky spoluzaložil studentský kabaretní sdružení Sketch. Na otcovo přání se vyučil zubním technikem, kterému se i nějaký čas věnoval. Na profesionální kabaretní dráhu ho přivedl Ferenc Futurista.
Za provokace proti Němcům byl za okupace zatčen a vyslýchán v pankrácké věznici. Z vězení ho nakonec dostal jeden esesman, který měl rád jeho filmy. Byl donucen účinkováním v pronacistických rozhlasových skečích. Po válce bylo jeho divadlo zestátněno a Kohout se stal vedoucím Tylova divadla v Nuslích a jezdil po republice se svými pásmy a fraškami. Před válkou (později i v emigraci v USA) často působil v rozhlase, vydával gramodesky a psal různé divadelní hry, frašky (např. „Max a Moritz“, „Kikiriki“, „Lojzička“ aj.), výstupy, kuplety, novinové články a humorné povídky. Byl také nadaný i šikovný malíř.
Kohout dosáhl nevídané popularity díky své plebejské, svérázné a groteskní komice, kterou podtrhoval ještě klaunským humorem a nevídanou slovní spontánností s imitačními schopnostmi a pohybovými dovednostmi. Základem byla jeho divoká mimika tváře a čiperná očka. Jeho bratr byl filmový střihač Jan Kohout (1906 – 19??). Od roku 1926 byl ženatý s tanečnicí Mimi (Boženou) Grünwaldovou – Kohoutovou (1907 – 1979) a se kterou měl děti Danielu, Alenu, Zuzanu a předčasně zemřelého Jaroslava.
Ve filmu debutoval v roce 1922 v Innemannově polodochované komedii VENOUŠEK A STÁZIČKA, kde hlavní roli ztvárnila režisérova manželka Zdena Kavková.