Jindřich Narenta se narodil jako Jindřich Nahrhaft 9. května 1921 v Praze do rodiny pražského Němce. Díky tomu si výborně osvojil jak český, tak i německý jazyk, který později velmi často využíval při své herecké práci. O divadlo se zajímal už od dětství, proto se rozhodl věnovat se mu po celý život.
Tuto zájezdovou skupinu opustil kvůli filmu, jemuž se věnoval výhradně až do konce své kariéry ve svobodném povolání. Přesto si ve Vesnickém divadle zahrál ve hrách „Poplach“ (Boris), „Vrána vráně oči nevyklove“ (Lazar), „Šest zamilovaných“ (Bělka), „Nemá kocour pořád posvícení“ (Ippolit), „Ženský zákon“ (Miško), „Třicet stříbrných“ (David), „Dítě“ (Aleš), „Rozbitý džbán“ (Písař Licht) apod.
Roku 1956 debutoval na českém filmovém plátně. Díky své čisté němčině se stal vyhledávaným představitelem především německých nacistických postav z historických a válečných filmů. Postupně se stal výlučným a „monopolním“ představitelem (i několikrát za rok) německy hovořících osob v našem filmu.
Hrál důstojníky různých hodností německé armády (ROMEO, JULIE A TMA, ZBABĚLEC, TRANSPORT Z RÁJE, PEVNOST NA RÝNĚ, ZPÍVALI JSME ARIZONU, LEKCE, OSVOBOZENÍ PRAHY, MYS DOBRÉ NADĚJE), příslušníky SS, SA (PŘEŽIL JSEM SVOU SMRT, ZLATÁ RENETA) a gestapa (HRA O ŽIVOT, JURÁŠEK, VYŠŠÍ PRINCIP, SKOK DO TMY), dozorce, strážné (NEPORAŽENÍ, REPORTÁŽ PSANÁ NA OPRÁTCE, …NEBO BÝT ZABIT), katy, špiony (KLÍČ, PRÁČE) a nebo civilní sympatizanty nacistů (MYKOIN PH 510, SPALOVAČ MRTVOL, MARATÓN, …A POZDRAVUJI VLAŠTOVKY, HORKÁ ZIMA, POSLEDNÍ PLES NA ROŽNOVSKÉ PLOVÁRNĚ, SVÍTALO CELOU NOC, ZASTIHLA MĚ NOC).