Famke Janssen 59 let

„Kdybych nehrála, byla bych velice nešťastná.“

Tato sto osmdesát centimetrů vysoká žena se příliš nepodobá hollywoodským hvězdám, spíše vzbuzuje dojem klasické, elegantní dámy z té rovinaté země větrných mlýnů. Snad proto nikdy nestačila hrát mladé naivní dívky, natožpak si vyzkoušet onu pověstnou začátečnickou kategorii středoškolaček v romantických komediích. Famke si na pořádné role musela počkat, protože právě až s věkem se stávala zajímavější. Vlastnost, kterou bez většího překvapení nalézáme u některých mužů, je u krásné ženy o to výjimečnější. Existuje jen několik málo hereček, jejichž pravá chvíle přišla teprve po třicítce. Příkladem budiž Rene Russo, Kim Basinger, Julianne Moore a také Famke Janssen.

Narodila se v Amsterodamu jako jedno ze tří dětí v rodině Beumerových. Famke na první pohled sice do rodiny nezapadala (jako jediná se vyznačovala tmavými vlasy a očima, a jediná ona je tak vysoká. Už ve dvanácti se jí údajně děti smály, protože je dosti převyšovala.), zato se všechny Beumerovy sestry shodly v pracovním směřování. Její dvě sestry, modrooké blondýnky Antoinette a Marjolein se totiž uplatnily v oblasti režie a herectví. Famke, která si v dětství rozhodně nebyla jistá svojí krásou, začínala jako modelka pro Elite a představovala módu Chanelu. Brzy tedy začala cestovat po celém světě a od roku 1984 se nadobro usadila v New Yorku. Příjmení Beumer si pro jeho obtížnou výslovnost změnila na stále velmi neamericky znějící Janssen, ponechala si však křestní jméno Famke, které znamená ve Fríském nářečí malou dívku. Ironie osudu u ženy s velikostí bot číslo 44,5.

Práce modelky Famke dlouho neuspokojovala a raději začala studovat literaturu a tvůrčí psaní na Columbia University. Během studií navštěvovala herecké kurzy a postupně se  zamilovala do herectví, což nemohlo skončit jinak než pořízením letenky do Los Angeles. Tam pokračovala v hereckých kursech a v roce 1992 dostala svoji první filmovou roli ve snímku s Jeffem Goldblumem Vraždy na pobřeží. Další role nepřicházely snadno, ale Famke byla připravená hrát prakticky cokoli. Její krédo v tomto ohledu zní „Raději bych nedělala nic, než hrát ve filmu, na který se nikdo nedívá,“ ačkoli ji pochopitelně těší hrát ve filmech zajímavých režisérů a ti si jí možná všímají víc, než diváci. Objevila se například ve filmech Woodyho Allena, Roberta Altmana, Roberta Rodrigueze, Stephena Sommerse.